Když jsem zhruba přede dvěma měsíci dopisoval článek na preview z beta verze hry Battlefield 1, tak jsem ho zakončoval slovy, že pokud se hra povede, tak máme před sebou skvělou budoucnost v podobě návratu do minulosti i v jiných hrách. Pojďme se tedy společně podívat na to, co nám autoři ze studia DICE ve finálním produktu naservírovali.

Battlefield je velká značka a o velkých značkách potažmo firmách se světem nese okřídlená fráze: “Too big to fail.” V překladu to tedy znamená něco jako příliš velký na to, aby mohl padnout. Jenže to tak moc neplatí o značkách ze stáje vydavatele Electronic Arts. Vzpomeňme třeba na několikrát oživované Need for Speed, nebo na asi již mrtvou sérii Medal of Honor, kterou do země zadupalo konkurenční Call of Duty. Ony právě tyto značky pod firmou EA to neměly nikdy jednoduché. EA se pravidelně drží na posledních pozicích oblíbenosti firem a i když má za sebou velmi slušný kapitál, tak je tato firma také známa tím, že herním vývojářům stále dýchá na záda a nenechá je tvořit přesně tak, jak si oni představují a ve velké míře jsou úpravy a různé zásahy do vývoje proti dobru koncových zákazníků, tedy hráčů. Pevně tedy věřím tomu, že bychom nikdy nemohli být svědky tak špatného launche, který provázel hru Battlefield 4 prakticky na všech platformách a určitě bychom se nikdy nedočkali toho, že Battlefield: Hardline, pokud by vůbec vznikl, byl a jako obhájci této hry se mi to říká těžko, přeskinovaný Battlefield 4. Ale všechno špatné je pro něco dobré a tak shodou náhod a velkého přesvědčování ze strany vývojářů DICE tu máme Battlefield 1 z první světové války.

Ten dovětek, že se jedná o hru z první světové války bych raději ihned na začátku uvedl na pravou míru. Ano, jedná se o hru z tohoto prostředí  a ano, jsou tu dobové zbraně a ostatní reálie prakticky sedí, ale pokud si ze školy správně pamatujete, tak první světová válka byla hlavně chaos, jatka, šok a zmar. Rozhodně v první polovině války se nejednalo o frenetickou bitvu na všech frontách, kdy každý voják měl u sebe poloautomatickou pušku, o těch plně automatických už ani nemluvě. Většina těchto “novodobých” zbraní přišla až na sklonku války, tedy v pozdějších měsících roku 1918. V tomto ohledu tedy Battlefield 1 moc přesný není. Ale vytýkat autorům to, že se snažili namixovat ten správný drink v poměru dějiny X hratelnost, to by bylo příliš krátkozraké.

Série Battlefield byla vždycky hlavně multiplayerovou záležitostí a singleplayer by po ní člověk ani moc nechtěl, kdyby jednoho dne na trh nepřišel titul s názvem Battlefield: Bad Company a jeho pokračování Battlefield: Bad Company 2. Tyto dvě hry měly tak skvělou singleplayerovou část, že si jej určitá část publika žádala i v následujících Battlefield hrách. Avšak místo toho, aby “singl” měl stoupající úroveň, jednalo se o přesný opak. A tak se lidé začali ptát, zda vůbec Battlefield 1 nějaký singleplayer mít bude a pokud ano, zda to má cenu. A vývojáři všem vytřeli zrak. A pokud ne všem, tak rozhodně většině spolu se mnou ano.

Abych řekl pravdu, od kampaně pro jednoho hráče jsem toho moc nečekal. Přeci jen, dnešní trend je dělat spíše hry pro více hráčů a kvalitních FPS titulů je pomálu. Jenže když člověk nic neočekává, nemůže být zklamaný. A „single“  v Battlefield 1 určitě žádným zklamáním není.

Tentokrát na to autoři z DICE jdou trochu jinak. Nepředkládají nám osmihodinový příběh jednotlivce, který se snaží vyhrát válku tím, že se zúčastní těch nejdůležitějších bitev historie. Právě naopak. Hra je totiž rozdělena do sedmi úseků, které obsahují prolog, 6 samostatných příběhových linek, kde každá sleduje osudy právě té jedné postavy. V uceleném měřítku hra vysílá vzkaz, že válka je hnus a pokud umřete, tak po Vás nezbude nic jiného, než jen nápis na hrobě a nikdo si Vás prakticky pamatovat nebude. Úseky jsou různě dlouhé a na tu nejvyšší obtížnost je jejich délka zhruba od 30minut do tří hodin. Celou kampaň jste tak schopni projet za slušných 7-9 hodin, aniž byste sbírali sběratelské předměty rozeseté po mapě a nebo plnili vedlejší úkoly, které Vám hra zadává. Předměty nejsou zvýrazněny a pokud tedy nepojedete podle návodů, určitě Vám to nějakou tu hodinku zabere. Musím také autory pochválit za to, že se u protagonistů zdrželi velkých patosů a gest. Hra si určitě najde čas zabrnkat Vám na city, ale rozhodně ne po vzoru velkých amerických dojáků. Je fakt, že kampaň v Battlefieldu má za úkol Vás připravit na to hlavní a tím je multiplayer. Tím pádem si osaháte všechny bojové třídy, jakým je například ženista, polní medik nebo tankista či letec. Právě jednou z těchto tříd je vaše postava v daném úseku. Nejste tedy žádný “univerzál”, který umí vše. Tímto rozdělením vývojáři hlavně docílili zamezení jedné podstatné věci. Chaosu mezi postavami. Kolikrát se Vám v jiných hrách stane, že postav je prostě tolik, že přeskakování po pěti minutách do několika z nich vede k tomu, že už je Vám jedno, za koho hrajete a nevytvoříte si k ní žádné pouto. To zde nehrozí. V jednom příběhu jste členem tankové divize a hezky po jeho ukončení následuje jiný, zcela nový příběh z jiné fronty s jinou hlavní postavou.

Gameplay je takový, jaký byste od AAA hry čekali. Battlefield se skvěle hraje, prakticky ani jednou jsem neměl problém s citlivostí nebo s jakýmkoliv ovládáním. Určité mise můžete dokonce projít ve stealth módu, což dává této hře nový rozměr. Stále se však jedná o koridorovou akci, kde si hlavní slovo berou zbraně. A že těch je opravdu hodně. Brokovnice, jednoranky, různé druhy pistolí, první poloautomatické pušky, stacionární kulomety, děla, protiletadlová děla, šavle, sekyrya další. Zbraní je opravdu velké množství a díky tomu, že nejsou až tak známé, jako jejich “novější” verze z druhé světové války, je budete muset pořádně prozkoumat. Co se mi moc líbí, je připevněný bajonet k Vaši hlavní zbrani. Tím pádem máte potom možnost provést takzvaný “charge attack”, tedy rychlý výpad bajonetem proti nepříteli. Musím říct, že animace je úžasná a provedení efektní.

Grafická stránka hry je dle mého názoru skvělá. Na konzoli Xbox One jsme byli zvyklí, že hry ze série Battlefield běží v rozlišení 720p. Nový díl však jede v dynamickém rozlišení, pohybující se mezi 1320x744 až do 1780x1000 pro signleplayer a pro multiplayer pak v rozlišení od 1100x620 až 1780x1000. Díky tomuto nastavení vidíme krásu nového Frostbite Enginu, který byl oproti Star Wars: Battlefront znatelně vylepšen. Nechybí tak detailní modely postav, zbraní, dopravních prostředků a okolí. Vše je krásně nasvíceno, zejména poletující popel, žhavé uhlíky nebo déšť tu excelují. A jakmile se dostanete do oblak, myslím, že budete s otevřenou pusou sledovat vše, co se děje na obrazovce. Dokonce si v menu můžete vybrat z vícero nastavení, které lehce ovlivní grafický kabát hry. Můžete zde zcela vypnout nebo zesílit Blur efekt a nebo si můžete vyhrát s Field of View, tedy zorným polem. Také je zde možnost kompletního vypnutí HUD displeje. V odstavci výše jsem lehce zmínil animace. Animace jsou tady špičkové. Jeden příklad za všechny a to výstřel z protitankového kanónu. Postava na Váš pokyn vystřelí a když znovu zmáčknete tlačítko pro střelbu, tak následuje animace, kdy se postava sehne k náboji, naláduje ho do děla a až potom vystřelí. Neuvěřitelné.

Když mluvíme o DICE, tak nesmíme zapomenout zmínit ani zvukovou složku. A když někdo umí, tak prostě umí. Podle mě budete jen těžko hledat hru, kde by zvuky čehokoliv byly tak reálné, jako zde. Pokud jste majiteli kvalitních zvukových sestav, tak asi určitě budete v sedmém nebi a my, lidi se sluchátky Vám budeme jen závidět.

Abych sigleplayerovou část tak nějak uzavřel, tak na konec ještě dodám jenom to, že kupovat Battlefield 1 kvůli hře pro jednoho hráče za plnou cenu, nemá smysl. I když se jedná o příběhově velmi povedenou „popcornovou“ záležitost, graficky a hratelně skvěle zvládnutou, a budete se u ní skvěle bavit, tak to hlavní, co by Vás na této hře mělo zajímat, je multiplayer.

Série Battlefield nikdy nebyla simulátorem v pravém slova smyslu. Ona se jím ani nikdy být nesnažila. To s grácií přenechala jiným projektům, jakými byly například Operation Flashpoint či Arma. Battlefield byl vždy skvělým mixem mezi arkádovým hraním a jakýmsi simulátorem pocitů z války. Přiznejme si, že multiplayerová část od vydání naprosto úžasného Battlefield: Bad Company 2 trochu upadala. Každá další nová hra z této série přinášela různé berličky a ulehčení pro nové hráče. Naprostým odklonem od zavedené série byl Battlefield: Hardline, který zcela opomenul to hlavní, co Battlefiled dělalo Battlefieldem, destrukci prostředí. Ale ve finále to byl právě Hardline, který do této série přinesl nejvíce novinek, i když si publikum vůbec nezískal a aktuální statistiky hratelnosti této hry hovoří jasně. Dle mého názoru lidé hru odsoudili ještě dříve, než ji stihli zahrát. A to prosím plná hra měla nejlepší odladěný multiplayer v historii série. Zřejmě se tak jednalo o poslední pádný argument pro vedení EA, aby udělali to, o co prosili lidé a komunita již několik let. Vrátit hru zpátky do období druhé světové války. Vývojáři, tedy studio DICE zašlo ještě o kousek dál a hru zasadili do období  velké války, tedy první světové války. Díky bohu, že vedení jim to odsouhlasilo, jelikož dámy
a pánové, máme před sebou nejpovedenější multiplayer ze světa Battlefieldu!

Zapomeňte na levoluci, kterou se prezentoval Battlefield 4. Zapomeňte na nezničitelné prostředí z Battlefield: Hardline, zapomeňte na přeplněné Operation Metro z Battlefield 3. Raději si vezměte ručník, protože vlna  osvěžování multiplayeru ze série Battlefield právě začala. 

Mám li být upřímný, tak ano, multiplayer se hraje skvěle. To Vám řeknu klidně již na začátku. I když je týden po startu a u BF bych měl říct, že je POUHÝ týden po startu, nemám s ovládáním sebemenší problém. Zbraně krásně reagují, pocit výstřelu ze zbraně je skvělý. Postava se mi ještě ani jednou nezaklínila mezi obyčejné předměty na mapě.

Rád bych ale začal od grafiky. Jak jsem uvedl v horní části článku, tak hra nyní využívá dynamické rozlišení na konzoli Xbox One a pro hru více hráčů to není jinak. Tím pádem BF1 i v tomto režimu vypadá neskutečně krásně. Modely jsou detailní, čisté, skoro bez hran. Kolikrát se stalo, že místo toho abych hrál, tak jsem si prohlížel krajinu kolem. Bylo by ale správné říct, že hra určitě neběží ve stabilních 60 FPS, podle mě je to kolem 45 – 50, ale až na dvě místa na různých mapách, si je hra drží stabilně. Samozřejmě i pro MP platí, že lze vypnout HUD displej nebo pohrát si s Blur efektem tak, abyste docílili pro Vás té nejlepší grafické podívané, nastavení Field of View nevyjímaje.

Opět se budu opakovat, ale i v této části všechny modely vypadají parádně. Prostě to, co se Vašemu oku líbilo v „singlu“, to se mu bude líbit i v MP. A zablácená zbraň nebo jakákoliv animace nástupu do vozidla, tanku, na koně, ke kulometu, to jsou už jen takové třešničky na dortu, které ale této hře dodávají neskutečný pocit.

K čemu mám však trochu výhrady jsou nahrávací časy nových map. Takhle dlouho jsem u loadingu v multiplayeru seděl snad jen u prvních Gears of War. Opravdu tato část potřebuje patch jako sůl.

Battlefield 1 tedy přináší v den vydání 9 map pro více hráčů a to spolu s módy Conquest, Rush, Domination, Team Deathmatch, War Pigeons a Operations. Samozřejmě, že pilířem hry je režim Conquest, tedy dobývání vlajek, které jsou rozesety na opravdu rozsáhlé mapě. Tento režim prošel mírnou úpravou a body nebo tickety, se Vám nyní neodečítají od stanoveného počtu, ale přičítají. První tým, který dosáhne jednoho tisíce bodů vyhrál. Body se Vám přičítají jak za zabrané vlajky, tak za zabití nepřítele. Režimu Conquest se může účastnit nejvyšší počet lidí, tedy 64 hráčů na obou stranách dohromady. Dále pak režim Rush, ve kterém jedno kolo bráníte telegrafní stanice (dříve M-Com) a v kole následujícím se je snažíte zase dobít. Tento režim je však omezen na 24 hráčů na obou stranách.  Team Deathmatch snad nemusím ani představovat a War Pigeons jsou variací na mód Capture the Flag a tak trochu i Titan. Oba jsou pro 24 hráčů. U módu War Pigeons musíte najít holuba, kterého je nutné po určitý čas udržet a poté (až za ten daný čas napíšete zprávu a připevníte mu ji na nohu) ho pustíte. Holub se doletí do vašeho velícího střediska, kde předá zprávu a sešle na nepřátelskou základnu salvu z děl a houfnic. Kdo první zničí nepřítelovu bázi, vyhrává. A úplnou novinkou je zde mód Operations, který je asi nejintenzivnějším a nejvíce epickým módem, který jsem kdy v Battlefield sérii hrál. Operations jsou totiž módem, který se podobá módu Rush, ale místo stanic zde zabíráte vlajky, tedy úplně stejně jako při Conquestu. Pokud tedy ztratíte jednu vlajku ze dvou, tak ji lze dobít zpět. To samozřejmě v Rushi nelze, jelikož zničenou stanici není možné opravit. Čím si mě však Operations ihned získaly je to, že se nehraje pouze na jedné mapě, ale rovnou na třech. Ano, pokud tedy obránci ztratí první zhruba 4 obranné linie a jsou zahnáni dál, hra se přenáší na novou mapu a boj opět pokračuje. Na tomto módu ale opravdu doporučuji hrát s Vašimi kamarády v jednom týmu, jelikož jedině tak Vám Operations ukážou tu pravou epickou atmosféru. To však není vše. To, že jsou zde k dispozici všechny dopravní prostředky, tedy tanky, letadla, nově v BF1 i koně, lehká bojová vozidla s kulomety, motorky, to je všechno hezké, ale v každé závěrečné fázi kola dostanou útočníci na pomoc i tzv. Behemota, tedy  na pomoc jim přiletí třeba obří vzducholoď a začne nebohé obránce zasypávat salvami střel. Ale nebojte se, i když Operations jistě potřebují mírnou úpravu ve vyvážení hratelnosti pro obě strany, tak tento Behemoth není až takovou nepříjemností a dá se dobře zlikvidovat.

Když už jsme se tímto pomyslným oslím můstkem dostali k těmto bestiím, tak je potřeba říct, že do výčtu ještě patří například těžce obrněný a ozbrojený vlak, nebo bitevní loď. A pokud jste si mysleli, že Gunship z předchozích dílů byla zatraceně silná věc, tak počkejte zde. Ale znovu opakuji, nejedná se o zábavu zničující featurku, opravdu zde mají tyto mocné stroje své místo.

Rád bych přesunul k třídám vojáků, které v letošním Battlefieldu naleznete. Ty se totiž od minulých dílů trochu liší. Samozřejmě tu naleznete klasické třídy jako je útočník, medik, podpora a průzkumník, ale také jsou tu pod-třídy. To znamená, že pokud se respawnujete na mapě v tanku, tak budete mít výbavu tankisty a pokud z něho vystoupíte, tak vám pro daný život zůstane. To samé platí pro pilota nebo pro jezdce na koni. Podle mě je to úžasná novinka a skvěle obohacuje a oživuje hru.

Pokud bych měl hovořit o zbraních, tak pro ně platí to samé, co pro Singleplayer. Jsou autentické, ale většina z nich se do oběhu dostala až ke konci války, takže občas máte pocit, že nejste vojákem v první světové válce, ale spíše v té druhé. Nicméně to na zábavnosti hry vůbec nic neubírá. Nikdo nemohl čekat, že DICE nás nechá střílet po sobě jednorankami, nebo silně se přehřívajícími kulomety. Důležité je to, že se dobře ovládají, je s nimi zábava a ani mi nepřijde, že by byla vyloženě některá zbraň „přesílená“ oproti ostatním. Co možná trochu zamrzí jsou různé úpravy zbraní. Je logické, že zde nemůžete namontovat deset druhý držáků, optik a dalších vymožeností z dnešní doby, ale uměl bych si představit, že budu mít na zbrani lepící páskou přidělanou po domácku vyrobenou optiku, nebo svařenou rukojeť nebo znovu po domácku vyrobený větší zásobník. Prostě aby to působilo ještě více dobově, aby to bylo takové oprýskané, použité. Jinak pokud se bojíte, že hra umožní nastavení různých podivných skinů zbraní, jako je třeba fialová barva, tak Vás mohu uklidnit. Hra sice podporuje skiny, ale normální, tedy například různé odstíny dřeva, ale rozhodně ne jiné výstřelky. Rád bych také upozornil na to, že ze hry zmizela funkce „counter-knife“, tedy vykrytí útoku nožem. Tato funkce hráče spíše otravovala a tak ji vývojáři do hry ani nepřidávali.

Celkové zhodnocení

Mám-li sumarizovat své dojmy z hraní hry Battlefield 1, tak podle mě se jedná o nejlepší díl, který jsem kdy hrál a to jsem fanoušek této série již od prvního dílu. Ano, hra má své drobné mouchy, které vás někdy dokážou pořádně naštvat, ale jinak je to neskutečná jízda. Zasazení do období první světové války hře neskutečně prospělo. Pokud hledáte ideální hru pro válčení a kooperaci s Vašimi kamarády, jde Vám o zábavu a nevadí Vám arkádový styl zabalený do popcornového zpracování války, tak Battlefield 1 je vaše jediná volba.

Hodnocení: 9/10