Když jsem se dozvěděl, že budu mít možnost recenzovat BioShock: The Collection, měl jsem neskutečnou radost. Manželka nechápala, děti nechápaly. Ale pro mě to byla čest. Jenže, když už jeden článek přepisujete napočtvrté, tak pomalu radost začíná vyprchávat a nastupuje hněv. Mohl bych Vám tady klidně dvě hodiny popisovat jednotlivé pasáže ze všech tří dílů BioShocku a neměl bych dost. Tak moc je ta hra dobrá a tak moc ovlivnila nově příchozí FPS hry nové generace. Jenže shrnout jen to důležité pro tento článek, to je pomalu nadlidský úkol. Vždyť BioShock série je pro mě srdeční záležitostí. Dovolte mi, prosím, abychom spolu nahlédli do historie a společně zhodnotili, zda tato kolekce stojí za Vaše vydělané peníze či nikoliv.

Série BioShock, která je duchovním nástupcem legendární hry System Shock 2 má dohromady 3 díly. BioShock a BioShock: Infinite vytvořilo studio 2K Boston (dříve Irrational Games, stojící právě za hrou System Shock 2) a BioShock 2, je dílem studia 2K Marine. Všechny tři díly jsou „střílečkou“ z pohledu první osoby s RPG prvky.

První díl, který byl veřejností a kritiky velice dobře přijat, získal řadu ocenění a v hodnoceních si odnášel velmi vysoká čísla, vyšel v roce 2007 a odehrával se v utopickém podmořském městě Rapture. Hra sice nebyla revoluční, jak mnozí po představení na E3 čekali, ale byla rozhodně evolucí v žánru FPS a do jisté míry ho modifikovala a posunula vpřed. Podmořské město Rapture totiž v člověku skvěle vyvolávalo pocit stísněnosti, strachu a opravdovou touhu dostat se zpět nad hladinu. To, co však nasměrovalo tuto sérii na čelní pozice AAA her byl děj a umělecké zpracování.

Jak jsem zmínil výše, Rapture bylo utopické podmořské město postavené člověkem jménem Andrew Rayen. Mělo být takovou oázou pro vybranou společnost těch nejlepších doktorů, vědců, inženýrů a umělců, kteří zde nebyli limitováni hranicemi a nesmyslnými zákony tehdejší společnosti. Město bylo postaveno ve stylu Art Deco z období 50. a 60. let 20. století. Hra je z části ovlivněna myšlenkami Ayn Rand, tedy ruské spisovatelky a zakladatelky objektivismu, která je autorkou knižního bestselleru Atlasova vzpoura, nebo i myšlením dalšího spisovatele George Orwella.

Co se týče technických parametrů hry, tak ta běžela na tehdejším Unreal Enginu 2.5 a již v té době vypadala bezvadně. Do hry také byly velmi citlivě implementovány základní RPG prvky, které byly rozděleny do několika tříd. Jedním z největších lákadel však  bylo používání plazmidů.

Plazmidy v sérii BioShock jsou látky schopné přepsat Vaší DNA a dát Vám například schopnost metat z dlaně oheň či led, nebo hýbat s věcmi za pomocí telekineze. Tím se do hry přináší nový rozměr řešení situací. Jedná se o možnost řešení daných problémů různými způsoby a ne jen tupým vystřílením určité oblasti. Ano, nemůžete celou oblast obejít bez jediného výstřelu. Série BioShock je přeci jenom koridorová FPS akce, ale dává Vám možnost řešit všechny akční pasáže několika způsoby. Chcete proti sobě poštvat znepřátelené strany a využít jejich slabin? Můžete. Hacknout strážní věže či kamerové systémy, aby pracovaly pros Vás? Není problém. Co takhle seslat
na nepřítele roj včel? Nebo ho podpálit a ještě mu přidat elektrošokovou léčbu? To vše můžete.

To, že  BioShock byl svěžím větrem do plachet herního průmyslu můžeme vidět i v prodejích, kdy do roku 2010 se prvního dílu prodalo na 4 miliony kopií této hry.

Po necelých třech letech vychází BioShock 2, který volně navazuje na události z prvního dílu. Kvůli spoilerům Vám nemohu vyzradit nic jiného než to, že děj se odehrává stále v podmořském světě Rapture, avšak po deseti letech od skončení prvního dílu a také to, že se vžijete do role Big Daddyho, tedy ikonické postavy původního BioShocku. Dvojka již nebyla tak evoluční, jako jednička, nicméně se jednalo o velmi kvalitně zpracovaný díl, běžící opět na Unreal Enginu.

BioShock 2 rozšiřoval příběh a dával odpověď na nezodpovězené otázky i díky skvělému singleplayerovému DLC jménem Minerva´s Den. Dvojka trochu upravila možnost používání plazmidů a střelných zbraní. V prvním díle jste mohli buď použít plazmid nebo používat zbraň. Zde tato bariéra odpadá a hráč je nyní schopen používat oba dva bojové způsoby najednou. BioShock 2 se hraje a vypadá stejně dobře, jako první díl. Atmosféra už však není tolik strašidelná, ale nic neztrácí ze své napínavosti. Příběh je opět poutavý a u obrazovek Vás udrží až do konce. Druhý díl prodal okolo 3 milionů kopií, avšak první díl už nikdy nepřekonal.

A konečně třetí díl s názvem BioShock: Infinite, který vyšel v roce 2013 nás vezme do úplně jiných výšin a to doslova. Příběh se točí kolem detektiva jménem Booker DeWitt, který se roku 1912 dostane do nového utopického města plujícího na nebi, aby našel děvče jménem Elizabeth. Tím městem je Columbia .

Columbia bývala zábavním parkem a má symbolizovat jakousi  výjimečnost tehdejší Ameriky. Bohužel, vůdce Columbie a samozvaný Prorok Zachary Hale Comstock odmítne poslušnost vůči tehdejší  vládě, odmítne se vrátit s Columbií na americkou půdu a směruje celé město k úniku do oblak. Tím pádem je Columbie nedotknutelná a hlavně neviditelná. Společnost je rozdělená a ve hře se odráží i tehdejší postavení bílých a černých.  Je zde také hodně odkazů na americkou historii, jakým je například bitva u Wounded Knee nebo u nás známá spíše jako bitva u potoka Wounded Knee, kde americké vojsko zmasakrovalo skupinu indiánů. Jednalo se o poslední velký konflikt mezi Američany a indiány.

Ale zpět ke hře. Ta používá upravený Unreal Engine 3.0 a ždímá z konzolí minulé generace naprosté maximum. BioShock: Infinite si opět odnáší ta nejvyšší čísla z recenzí, jelikož se hraje naprosto nádherně  jen s tou výjimkou, že místo plazmidů jsou zde Vigory, nicméně ty mají úplně stejnou funkci.

Jinak rozmanitost hry byla díky otevřenějšímu prostoru města Columbia větší a boje i díky zapojení Elizabeth, co by Vaší pomocnice ještě zábavnější. Do roku 2015 hra prodává neuvěřitelných 11 milionů kopií.

Tolik k historii a pojďme se podívat na to, jak se celá BioShock: The Collection povedla. Z kraje musím říct, že se nejedná remake nebo o nějaký reboot. Jak už název vypovídá, jedná se o zremasterovanou kolekci her BioShock, BioShock 2 a BioShock: Infinite včetně všech jejich singleplayerových DLC. Pokud jste čekali, že tato kolekce bude obsahovat i multiplayer, který byl vytvořen pro BioShock 2, tak Vás bohužel musím zklamat, jelikož ten tu není.

Možná Vás ale potěší, že do hry BioShock  autoři přidali komentáře Kena Levina, kreativního ředitele pro BioShock a BioShock: Infinite a Shawna Robertsona, animačního ředitele. Ty jsou zde ve formě odemykatelného bonusu, který budete muset najít přímo hře. Vyskytují se jako kotouč s filmem na promítání. Dále se ve hře nachází tzv. Museum of Orphaned Concepts,což je vlastně takové muzeum zrušených konceptů, které se nikdy nedostaly do hry. Takže zde například uvidíte, jak vypadaly první “prototypy” velkého Big Daddyho. Tento bonus je přístupný již od začátku a nic odemykat nemusíte. Posledním bonusem, který hra obsahuje jsou tzv. Challenge Rooms. BioShock 2 je už na bonusy bohatší. Nachází se zde příběhové DLC Minerva´s Den a DLC Protector Trials. Asi nejvíce masívní nálož obsahu nás čeká v BioShock: Infinite, kde máme příběhové DLC Burial at Sea – Episode 1 a 2. Dále challenge pack Clash in the Clouds, kde nás čeká 60 výzevných vln nepřátel a jako posledním je balíček s názvem Columbia´s Finest Pack.

Upřímně, největší změnou, kterou tyto tři díly prodělaly bylo zvýšení rozlišení na 1080p při 60 FPS. Další změny jsou už jen kosmetického řádu. Abych byl přesný, tak všechny hry prošly lehkou úpravou detailů a efektů ve smyslu více stromů a živočichů na obrazovce, lepšího stínování nebo odlesků. Zbytek však zůstal netknutý.

Mohlo by se to zdát málo, jenže ono to navýšení rozlišení na 1080p udělalo pro tuto hru strašně moc. Když jsem zapnul první díl, tak jsem nevěřil svým očím. Hra je čistá, dá se říct bez hran a běží fantasticky. To samé platí pro BioShock 2. Zvýšení rozlišení oběma dílům opravdu prospělo a mám takový pocit, že v mnohém válcují hry, které byly vydány v posledních 2 letech.

Jestli však BioShock 1 a 2 vypadá dobře, tak BioShock: Infinite vpadá naprosto neuvěřitelně. Pokud jste majitelem nebo majitelkou konzole současné generace a neměli jste možnost hrát Infinite na PC, tak nyní už to nevadí, jelikož 1080p této hře dodalo krystalickou čistotu a spolu s těmi pastelovými barvami, kterými je Infinite vymodelován vypadá naprosto ukázkově. A těch 60 snímků za sekundu
už je jen pomyslnou třešničkou na dortu. Ano, u Infinite se dočkáme občasných mírných FPS dropů, hlavně tedy při náročnějších bojových scénách, ale rozhodně se nejedná o nic drastického nebo zážitek kazícího.

Bylo by dobré také zmínit, že při průchodu všemi třemi díly jsem za celou dobu snad nenarazil na jediný problém s texturou, nebo se zasekávající NPC postavou. Za celou dobu mi hra ani jednou nespadla, což silně kontrastuje s názory na PC verzi, kde se v této edici objevily problémy, které byly v minulosti vyřešeny. Také bych rád upozornil, že PC edice neobsahuje nějak předělaný BioShock: Infinite, jelikož dle slov vývojářů, stávají PC verze splňuje požadavky dnešní doby.

Na co už jsem se trochu díval s podivem, bylo nastavení ovládání u BioShock a BiShock 2. Zde si totiž nemůžete namapovat tlačítka na gamepad přesně tak, jak chcete. Takže když máte na Y skok a při zmáčknutí levého analogu skrčení, tak chvilku trvá, než si člověk zvykne. Naštěstí toto pro Infinite neplatí. Gameplay všech tří dílů a jejich DLC je přesně tak skvělý, jaký byl v původních verzích a ač se snažím najít jakoukoliv chybičku, která by stála za prezentaci, nějak mi to nejde.

Celkové zhodnocení

Pokud Vám přijde, že jsem se hodně věnoval historii této série, než její kolekci, možná máte pravdu, ale ono to opravdu asi jinak nejde. Univerzum celé této série je tak velké, zajímavé a má takový přesah, který u ostatních her budete hledat jen velmi těžko. Pokud jste nikdy žádný BioShock nehráli, rychle pro něj utíkejte, protože si nutně potřebujete doplnit vzdělání o jedné z nejlepších her nové generace. A pokud jste tou osobou, která hrála již všechny díly i s jejich DLC a nebylo to na PC, tak ji taky zkuste. Věřím, že nebudete litovat. BioShock: The Collection, ačkoliv se nejedná o remake nebo reboot je skvěle odvedeným kusem práce, který stojí za to si koupit a zahrát ho.

Hodnocení: 9/10