Assassins Creed Origins - Recenze

Série Assassins Creed je tu s námi již dlouho, zažila své lepší dny a i ty horší. Kvůli té horší variantě se také série na rok odmlčela, aby zažila svou renesanci. A neměla to být slova jen tak do větru, byl to slib daný Ubisoftem hráčům. Nový díl se měl podívat na úplný začátek Assassinského bratrstva, měl být větší, měl být nový a po všech stránkách lepší. Není asi žádná záhada, že Ubisoftu tato slova nikdo příliš nevěřil, i já jako velký fanoušek série, jsem hru hrál už jen opravdu kvůli ději, než kvůli hratelnosti. Prezentace na konferenci E3 však přinesla poměrně nečekaný pohled na sérii, které se rozhodla jít trochu jinou cestou, než všechny předešlé díly série. Assassins Creed Origins je již na světě a přináší sebou obrození v tom pravém slova smyslu.

Ocitáme se v sluncem zalitém Egyptě. Egyptě v době ptolemaiovců, v době královny Cleopatry. Nebudu ani zmiňovat, kolikrát jsem si přál, aby se právě ve starověkém Egyptě ocitl nějaký díl této ságy. Cleopatra je v této době sesazena z trůny, aby ji nahradil bratr Ptolemaios, který tak úplně není pánem ničeho, je ovládán tajemným Bratrstvem předků, kteří touží získat a ovládnout moc bohů. Pokud jste hráli nějaký z předchozích dílů série Assassins Creed, pak jistě víte, že jména bohů byla přebrána podle prastaré rasy, která tu byla před námi a toto tajemné bratrstvo je tak předchůdcem Templářů. Než však temná pravda o bratrstvu vyjde najevo, je do celého spiknutí zatažen Bayek, medžaj a jeden z ochránců faraonů. Příběh je na počátku poměrně nejednoznačný a vlastně vám chvíli potrvá, než zjistíte, proč se dal Bayek na krvavou cestu pomsty. Velice se mi líbí, jak si děj hraje s mytologií, s božstvy a historickými fakty. Příběh, jeho dílčí části, i vedlejší příběhy, vše na vás dýchne tajemnem a skvělou atmosférou, obzvlášť pokud máte rádi toto období. Třeba i takový průzkum zapáchajících mumií může být opravdu zajímavou vložkou při průchodu hlavním příběhem.

Vedle postavy Bayeka jsou tu ještě dvě neméně podstatné postavy. První z nich je Aya, Bayekova choť a taktéž medžaj, i ta touží pomstě, ale daleko více touží po návratu starých dob velkých faraonů, za jejichž dob Egyptská říše vzkvétala a nebyla utlačována Řeky a Římany. Proto se oddala službě královně Cleopatře a jejímu návratu na Egyptský trůn. Aya je většinou nehratelná postava, avšak v několika částech příběhu budete vsazeni do její role, avšak nepůjde o běhání po píscích rozpálené Sahary, ale o velení triéry, tedy válečné lodi. Takže jak Ubisoft říkal, že loďe nebudou sloužit k boji, tak to nebyla úplně pravda. Ano, tyto části jsou oddělené a nelze tak takovou loď ovládat kdykoliv, ale lodní bitvy tu jsou a nutno dodat, že s tehdejšími možnostmi mají tyto bitvy trochu jiný průběh a nepůsobí vůbec špatně, alespoň já jsem si je velmi užil.

Druhou postavou je Layla. To je druhá ovladatelná postava, kterou je však zasazena do současnosti a je uživatelkou animu. Její hratelnost je zhruba stejná, jako na úrovni Desmonda, ale upřímně mi její dialogy a charakter přeci jen přijdou zajímavější, než tomu bylo u Desmonda. Layla je kromě toho i vynálezce úpravy Animu a její udělej si sám Animus dokáže vyvolávat i vzpomínky jiných, než jejích samých, stačí, když sežene DNA daného předka. Což je vlastně i důvod, proč občas ve hře přepnete na Ayu a nebudete sledovat pouze Bayekův osud.

Bayek. No a co on jako postava. Jeho charakter je zajímaví a rozhodně ne nudný, či tupí. Umí se bavit a tak nějak jsem mu věřil, co říká. Což o to by ani nešlo, ale dle mého názoru je to jedna z nejlépe nadabovaných postav ze série Assassins Creed, jeho pocity jsou v cutscénách skvěle promítnuty do dabingu a mě to tak dokázalo daleko více vtáhnout do děje a lépe se vcítit do samotné postavy. Jeho motivy jsou jasné. Nehádáte, proč by se k něčemu takovému uchýlil a má to srdce na pravém místě. Což je ostatně vidět i na dialozích z vedlejších misí a tedy z nejvyšší části na hlavní příběhové části, ale zde jsou motivy trochu jiné oproti těm vedlejším.

On ostatně obsah samotné hry je velice zajímaví. Je tu silná základní linka, kterou od vydání druhého dílu považuji za nejpovedenější v rámci celé série. Nabízí vše, co byste od takové hry očekávali. Potkáte řadu historických postav Cleopatrou počínaje, Caesarem konče, což takhle může vyznít, že jich tam víc není, ale narazíte i na další postavy jako Pompeie, či Ptolemaia. Vedlejší mise se většinou nesou v komornějších kulisách, avšak neplatí to vždy, některé vedlejší mise se skládají z delších několika fázových úkolů, jiné jsou krátké a probíhají v jedné fázy. A byť je jejich základ ve směs stejný, tak mají rozdílné příběhy a nutno říct, že nejde o žádné rychlokvašky. Hned jsem si vzpomněl na třetího Zaklínače, který měl vedlejší mise také velice povedené a řekněme unikátní i svým vyprávěním, tedy příběhy v nich nebyly na jedno brdo, byť jejich základ byl vždy na podobné bázi. Assassins Creed Origins se tímto silně inspiroval a přináší něco velice podobného, za což jsem osobně velice rád.

Jistě je tu i řada sběratelských úkolů, lezení po věžích (tady nejde vždy jen o věže, ale jde i o různé skály a třeba i Pyramidy), vybíjení velitelů vojenských táborů, a tak podobně. Což jsou věci, které většinou můžete ignorovat, ale zase je fajn, že v truhlách můžete najít zajímavé vybavení, což není úplně od věci.

Nový díl série totiž není následníkem v tom pravém slova smyslu. Jistě je to díl patřící do kánonu série, ale stylem hry trochu vybočuje. Jedná se totiž o open-world rpg se vším všudy. Vaše postava stoupá po úrovních, k nimž je třeba získávat zkušenosti za plnění úkolů, či zabíjení nepřátel, a následně za dosažené úrovně dostávat skill pointy, které je možné investovat do jednoho ze tří stromů schopností a těch také není zrovna málo. Vedle tohoto stěžejního prvku role-play-game tu máte ještě různé typy zbraní a štítů, které mají svoje statistiky pro útok či obranu, takže jen těžko se základní zbraní projdete celou hru. Co se týče zbroje, tak ta je tedy pouze jedna a vylepšovat ji lze pouze výrobou, k čemuž je potřeba získávat řadu surovin, od kůží, přes kovy až po dřevo. Takže lovit zvěř, či sem tam vybírat různé nepřátelské sklady, či karavany není od věci. Ve hře získáváte i měnu, za níž je možné lepší vybavení kupovat, a kromě něj i různé skiny, či mounty. U kováře si však můžete i za určitou částku vylepšit legendární, či epické vybavení na úroveň vaší postavy, což vás odvede od jedné nemilé věci ve hře a tou jsou mikrotransakce za lepší vybavení, ale jak říkám, není nutné je používat, jelikož díky kovářům jde pak spíše o kosmetické prvky, než účelové.

Ve hře je také kompletně přebudován soubojový systém. Ten nenechal kámen na kameni. Řekněte sbohem jistě smrtícímu výpadu. Hra využívá soubojového systému daleko více podobnému výše zmíněnému zaklínači. Jsou zde dva typy útoků rychlý a tvrdý, dále je tu možnost úskoku a odražení štítem. Další typy útoků například při podržení daného tlačítka, či po úskoku je nutné odemknout ve stromu schopností, i již zmíněné odražení štítem. Do té doby je možné se štítem pouze krýt. To však platí více méně jen proti šípům a lehkým úderům. Když se nepřítel, jak se říká, pořádně rozmáchne, tak je nutné útoku odskočit. Bayek má navíc k dispozici i několik typů luků, každý slouží k jinačím útokům. Po zpřístupnění můžete nosit najednou vždy dva typy. Souboje jsou díky tomuto soubojovému systému daleko dynamičtější a zároveň budou těžší a to obzvláště pokud si zvolíte těžkou obtížnost. Ne nepraštil jsem se do hlavy. Hra poprvé v historii série nabízí regulérní obtížnost hry. Což v kombinaci s tím, že hra si přebrala z rpg her i další věci, než jen systém, ale i souboje s bossy, pořádná výzva.

Jistou změnou prošel i orlí pohled. Tedy tentorkát je to doslova orlí pohled, jelikož místo zřernání obrazovky a zbarveně objektů zájmu, tu máme skutečného orla Senu, který je Bayekovým věrným přítelem. Jedním stikem šipky se přepnete na Senu a můžete pozorovat krajinu kolem sebe a označovat pomocí orla předměty, či nepřátele. Kromě toho se v jeho kůži můžete kochat onou překrasnou krajinou nového dílu. Tato výměna funkce je svěží změnou, kterou vítam s otevřenou náručí.

Původně jsem to plánoval zmínit mnohem dříve a nenechat si tak technickou stránku hry na samotný závěr, ale už to tak vyšlo. Prvních několik desítek hodin jsem ve hře strávil na Xbox One S a byl jsem poměrně překvapen vizuálem hry, který byl i na výkon konzole velice povedený a hra vypadala skvěle. Avšak když dorazila konečně konzole Xbox One X, tak vše bylo no, najednou jsem musel říct páni. Assassins Creed Origins momentálně patří mezi nejlépe vypadající hry vůbec. Což je v kombinaci s obrovským otevřeným světem, kde se stále něco děje, opravdu úctyhodný výkon. Na nové konzoli od Microsoftu hra běží ve 4K rozlišení a vše je tak naprosto ostré, ale to není vše, míra detailů a vegetace opravdu citelně vzrostla a to nemluvím o dohledové vzdálenosti. U scenérií, u kterých jsem se na Xbox One S zastavoval, byly najednou ještě krásnější a to už jsem si nemohl pomoci, ale jen sem stál a kochal se tou nádhernou krajinou. Navíc to vše běží bez sebemenších problémů, což je opravdu skvělé. Microsoft dodal silnou konzoli a Ubisoft udělal zbytek.

Já nemohu než Ubisoftu pogratulovat k dobré práci. Konečně po spoustě let čekání jsme se dočkali opravdu skvělého dílu Assassins Creed. Po technické stránce není hře zkrátka co vytknout, nehledě na to, že vám vydrží opravdu dlouho. Když budete postupovat, jako já a budete plnit všechny vedlejší úkoly po trase, tak než dohrajete první akt, tak budete mít na počítadle 25 hodin. Což je opravdu slušné číslo. Hra vám tak může zabrat klidně 50 – 60 hodin, ba dokonce více. Takže konečně nejde jen o to, projít si příběh a zase jít o hru dál. Už se osobně těším na další přídavky do hry v rámci Season Passu. Škoda jen té implementace mikrotransakcí, myslím, že zrovna tento díl, by se bez nich hravě obešel.

Celkové zhodnocení

Assassins Creed Origins se zařadí do historie série jako jeden z nejlepších dílů, pro mě osobně jde možná o ten nejlepší díl, ale to za mě mluví fakt, že mám toto období opravdu rád. Hra přináší výborný příběh a nádherný propracovaný svět, z kterého se vám v té míře detailů bude tajit dech. Nový díl přináší také kompletně přepracovaný systém soubojů, ale i celé hry, jelikož se série rozhodla vplout do vod žánru rpg se vším všudy, což jí náramně sedlo. No uvidíme, jak s tímto znovuzrozením Ubisoft naloží a jaký díl, nám přinese příště.

Hodnocení: 9,5/10