Titulní stránkaKontaktObchodní podmínkyDopravaVěrnostní programRegistrace nového zákazníkaKošíkZákazník: Přihlásit se
Při objednání nad 1999 kč ! DOPRAVA ZDARMA !
 

Akční nabídka

PC hry

PC Příslušenství

PlayStation 5

PlayStation 4

PlayStation 3

PS Vita

PSP Sony

Xbox Series

Xbox One

Xbox 360

Nintendo Switch

Nintendo Wii

Nintendo Wii U

Nintendo 3DS

Nintendo DS

Elektronika

Stolní hry

Herní předměty

Herní oblečení

Playseat a křesla

Retro

Dárkové poukazy

Herní zařízení

Bazar

Ostatní

Výprodej

 
KalendářKalendář vydání her
(release list)

Nejprodávanější
1. Mafia Definitive Edition (PS4)
2. Mafia Definitive Edition (Xbox One)
3. Mafia Trilogy (PS4)
4. Marvels Avengers (PS4)
5. Grand Theft Auto V (GTA 5) (PS4)
6. Crash Bandicoot 4: Its About T... (PS4)
7. Bezdrátová sluchátka Xiaomi Ha...
8. Tony Hawks Pro Skater 1+2 (PS4)
9. ADATA P20000D Powerbank, 2000...
10. Zaklínač 3: Divoký Hon - Edice... (PS4)

Doporučujeme ...
F1 2020
Ghost of Tsushima (PS4)
Cyberpunk 2077
Assassin Creed Valhalla
Smart notify
Smart Notify

Final Fantasy XV - Recenze

V herním světě existuje plno známých sérií, které se nesmazatelně zapsaly do srdcí nejednoho z hráčů. V podstatě každý herní žánr zná několik takových, které společně utvářely a stále utvářejí herní svět takový, jaký ho známe. Ale pak zde existuje jedna série, která jako bájný Rhodský kolos ční nad všemi ostatními a i ta nejznámější se schovává v jeho stínu. A stejně jako onoho Rhodského kolose, i sérii Final Fantasy málem pohltil prach.

Psal se rok 1987 a dnes již neexistující firma Squaresoft vydává první díl Final Fantasy. Tvůrčím mozkem a de facto otcem celé budoucí série byl Hironobu Sakaguchi. Ten vsadil vše na jednu kartu a v případě neúspěchu byl rozhodnut s tvorbou her skončit. Skutečnost, že čtete tuto recenzi, svědčí o tom, že Sakaguchi a jeho tým dali život něčemu, co doslova definovalo žánr RPG jako takový. Hra vycházela z principů tehdy oblíbené série Dragon Quest, ale přidala i něco navíc. Tím byli hlavně náhodně generované souboje, systém magie a v neposlední řadě příběh. Je nutné si uvědomit, že se bavíme o době před 30ti lety a tehdy vznikající hry rozhodně nebyly o příběhu. Možná právě tento fakt se stal tím rozhodujícím. Final Fantasy se tak stala jednou z nejdelších herních sérií. Hlavní série ke dnešku čítá úctyhodných 15 dílu, které doplňuje několik spin-offů, starší díly se dostali na mobilní zařízení, existují 3 celovečerní filmy a několik anime seriálů. Tohle o sobě nemůže říct žádná jiná herní série a dost možná již žádná podobně rozsáhlá ani nikdy nevznikne. Dost ale historie, jsme zde kvůli poslednímu dílu, ale jak záhy zjistíte, trochu toho historického okénka bylo zapotřebí.

Zdá se skoro neuvěřitelné, jak složitý byl vývoj Final Fantasy XV. Trval bezmála 10 let. Abyste si byli schopni dát takhle dlouhé časové období do kontextu se světem her, tak vězte, že za tu dobu stihli vyjít všechny díly Uncharted, všechny díly Gears of War, nebo třeba všechny modely telefonu iPhone. Final Fantasy XV (tehdy ještě pod názvem Final Fantasy Versus XIII), si svou premiéru, resp. oznámení, odbyla v létě roku 2006. Tak jako otcem celé série je Sakaguchi, za otce Final Fantasy XV musíme považovat Tetsuya Nomuru. Jeho jméno možná fanoušci série budou znát, pracoval ve Square jako hlavní designér postav. Společně se scénáristou Kazushigo Nojimou vtiskli hře silnou inspiraci západním světem, začali pracovat na základních linkách příběhu a nastínili vztah krále Regise a prince Nocta (k tomu se ještě dostaneme). Ani tato dvojice ale u kormidla nevydržela do konce. V roce 2008 byl vývoj prakticky pozastaven. Společnost Square Enix totiž dostihla jejich špatná rozhodnutí a firma se ocitla na pomyslném dně. Vyšla Final Fantasy XIII, která je mnohými považována za nejhorší díl, ani její následná pokračování se nesetkala s velkým úspěchem a možná to dohnalo Square k zásadnímu rozhodnutí. Projekt Final Fantasy Versus XIII byl v roce 2011 znovu nastartován a měl se stát tím hlavním, na kterém firma pracovala. Změna názvu na Final Fantasy XV byla jen logickým vyústěním, místo dalšího spin-offu byla Nomurova hra „povýšena“ na regulérní pokračování. Na režisérskou židli tentokrát nastupuje Hajime Tabata, který měl na starost např. Crisic Core: FF VII, nebo FF Type-0. Tabata měl nelehký úkol, vstupoval do již rozpracovaného projektu a bylo jasně, že budou muset nastat velké změny. Tabata ale rozhodl, že ne vše, co vymyslel Nomura, je nutné škrtat a tak to hlavní ve hře zůstalo, změny si vyžádal převážně scénář a samozřejmě skutečnost, že hra byla primárně vyvíjena na novou generaci konzolí, Xbox One a PS4.

Zajímavostí je jistě i to, že Sony přišla o exklusivitu. Datum vydání bylo po několika odkladech stanoveno na konec listopadu 2016. Dlouhých 10 let po prvním oznámení. Hra si celou dobu odnášela velké množství kritiky a to hlavně z tábora těch, kteří se sérií vyrůstali. Změna od původního konceptu Final Fantasy byla přímo do očí bijící. Otevřený svět, akční styl boje a evidentní inspirace „západním“ RPG bylo něco, co plno lidí nedokázalo Tabatovi odpustit. Stalo se ale něco, co snad nikdo nečekal. V březnu 2016 se konala akce s názvem Uncovered: Final Fantasy XV. Tipnete si, kdo celou akci zahajoval? Hironobu Sakaguchi. Ano, ten, který před 30ti lety celou cestu až k poslednímu dílu započal. Otec série, který už ve Square Enix dávno nepracuje a přesto přijede hru podpořit a vyšle tak fanouškům poselství, které je víc vypovídající skutečností, než všechny recenze světa. Moje práce jako recenzenta je de facto zbytečná. Na mě je snad jen to, abych hru zhodnotil jako takovou, oprostil se od toho, zda jsem milovník série nebo ne a pokusil se říct, zda se Final Fantasy XV vrací na trůn jRPG, kam série vždy patřila.

Příběh Final Fantasy XV nás zavede do světa Eos. Stejně jako u všech předešlých dílů, i zde platí základní pravidlo. Hra se odehrává v úplně novém prostředí, které není kromě několika málo výjimek nijak navazující na jakýkoliv předchozí díl. To dává šanci naskočit do série i naprostým nováčkům, neznalost předchozích dílů vás nebude nijak limitovat. Co možná limitem bude, je ta skutečnost, že tvůrci jakoby předpokládali, že se na hru budete těšit tak moc, že budete hltat všechno, co se kolem ní kde objeví.

Tím myslím hlavně film Kingsglaive: Final Fantasy XV a anime seriál Brotherhood. Ten kdo film a seriál neviděl, bude na začátku silně tápat v příběhu, nepochopí, proč je princ Noctis spolu se svými třemi přáteli na cestě a bude mu nejspíš i dlouho trvat, než pochopí chování jednotlivých postav. Tohle je prostě věc, kterou nepochopím, a tvůrci si toho měli být vědomi. Přitom právě film Kingsglaive je pro příběh absolutně zásadní a absence nastínění děje ve hře je zrada na hráčích, kteří nemusí být nutně milovníky kinematografie. Abych trochu napravil tento omyl tvůrců, v krátkosti nastíním události, které hře přímo předchází.

Svět Eos je rozdělen na několikero království. Jedno po druhém ale padá, není schopno čelit technologické převaze království Niflelheim. Až na jedno. Království Lucis jako jediné odolává a to hlavně díky svému králi Regisovi. Tento moudrý a spravedlivý panovník se těší přízni Bohů a ti mu, stejně jako celé královské linii, svěřili mocný artefakt. Tento krystal je tím rozhodujícím, co brání Lucis před nájezdy Niflelheimu. S jeho pomocí král Regis chrání celou zemi pomocí energetické bariéry. Tato jeho snaha o udržení svého lidu v bezpečí si ale vybírá krutou daň. Jeho tělo pomalu chřadne a Regisovi je jasné, že nebude žít navěky. Jeho následovníkem je jeho syn Noctis. Tak trochu fracek, rozmazlené děcko, které zatím nechápe, že osud Lucisu je v jeho rukách. Po celou dobu války mezi Lucisem a Niflelheimem je připravován na vládu a to hlavně díky svým přátelům, osobnímu strážci Gladiovi a poradci Ignisovi. Tak trochu bokem králem schválených lidí, kteří na prince dohlížejí, plní důležitou roli v Noctově dospívání i Promto, se kterým se spřátelí během studií na střední škole.

Noctis dospívá a král Regis ví, že jeho osud se brzy naplní. Jeho království Lucis stojí jako poslední mimo vliv Niflelheimu a ostatní království jeho uzavřenost a izolaci začínají chápat poměrně nelibě. Stejně tak Regis cítí určitou změnu ve společnosti, která volá po ukončení války. Nezbývá mu tedy nic jiného, než kývnout na nabízený mír, ač je mu jasné, že jde jen o zástěrku a úskok úhlavního nepřítele, císaře Iedolase. V předvečer podepsání mírové smlouvy se jeho podezření potvrzuje a král tak má jedinou možnost, jak se pokusit zachovat královskou linii a doufat, že se jednoho dne Noctis opět zmocní trůnu a vyvede lid království Lucis z pod nadvlády Niflelheimu. Noctis musí opustit zemi a vydat se do království Tenebrae, aby zde uzavřel sňatek s princeznou Lunafreyou. Regis se tak loučí se synem a ví, že ho již nikdy více nespatří. Hned následující den vpochodují vojska Niflelheimu do hlavního města Lusicu Insomnie, zmocňují se kouzelného krystalu a zabíjejí krále Regise.

Všechny tyto události ve hře vidíme jen díky vystřiženým scénám z filmu, a proto mi promiňte trochu obsáhlý úvod. Hra a konec filmu na sebe ale dokonale navazují, proto mi věřte, že z příběhu hry jsem vám neprozradil ani kousek a nehodlám tak učinit ani v dalším textu. Naše čtyři hrdiny na začátku hry potkáváme v situaci, kdy ještě neví, jaké události proběhly a skoro to vypadá, že jsou vlastně jen na výletu. I první problém který budou řešit, porouchané auto, jakoby absolutně nekorespondovalo s naléhavostí jejich následných činů. Ale možná je to dobře. Díky tomu se totiž dostává do popředí jedna neskutečně důmyslná mechanika hry a to „chemie“, která mezi mladými přáteli panuje. Znají se již několik let a jsou to, jak se říká, přátelé na život a na smrt. Ač se Gladio tváří jakoby musel Noctise chránit na každém kroku, i když se Ignis zdá být jen chodícím manuálem na korektnost a Prompto zas pitomcem, který nic nebere vážně, postupem času zjistíte, že vztahy mezi jednotlivými postavami jsou daleko hlubší. Tohle není jen tak nějaká partička, téhle to prostě budete věřit. Jejich chování, hlášky, které během cest utrousí a celková uvěřitelnost jejich chování je jednou z předností hry. Opět zde ale platí to, na co jsem upozorňoval na začatku. Bez znalosti anime seriálu Brotherhood vám plno drobných věcí unikne a možná nebudete chápat, proč některá z postav reaguje na konkrétní události tak, jak reaguje. Nechci se už pouštět do nějakého shrnutí celého animovaného seriálu, prostě vám asi nezbude nic jiného, než se na něj sami podívat. Podobným neduhem pak trpí i ostatní postavy, najednou se prostě v příběhu objeví a vy tak trochu nechápete, o koho jde. Tomu nepomáhá možná ani až moc pomalý rozjezd hry, ale to je u série Final Fantasy zvykem, na konci již příběh jede jak splašený vlak k epickému finále.

K tomu se můžete dostat klidně za 20 hodin, pokud se budete zaměřovat pouze na příběhové mise. Pokud se ale necháte okouzlit světem Eos, připravte si klidně 150 hodin, které v něm strávíte. Final Fantasy XV přichází s velkolepým otevřeným světem. Jen v první lokaci, dříve, než se vám otevře zbytek celého světa, jsem strávil bezmála 8 hodin. Rozlohou přitom zabírá asi kolem 5% zbytku mapy. Hra je prostě obrovská a není problém se v ní ztratit na desítky hodin. Samozřejmě pusté chození po krajině by nikoho neuspokojilo, a hra po vzoru jiných her s otevřeným světem nabízí desítky vedlejších aktivit. Bohužel, ty trpí až neskutečnou repetetivností. V podstatě stačí najít určitou postavu a ta vám až do konce hry bude zadávat pořád ty stejné typy úkolů. Ty se naštěstí jeden od druhého liší, ale je skoro jedno, jestli budete hledat žáby, nebo fotit krajinu do místního časopisu. Tak jako tak splnění jakéhokoliv úkolu znamená přijet na předem dané místo na mapě, něco udělat a opět se na jiné, předem dané místo vrátit. To je žalostně málo a celé to zachraňuje jediná věc. Svět samotný.

Ten je ve Final Fantasy XV vskutku obrovský a co je ještě důležitější, svým způsobem uvěřitelný. Nestane se, že byste ujeli jen několik kilometrů a svět se z deštného pralesa změnil na zasněžené hory. Ne, Final Fantasy XV je jeden z nejreálnějších světů, jaké sem kdy ve hrách viděl. Kouzlo toho celého je jak v solidní grafice, tak v rozmanitosti prostředí a fauny, kterou po celém světě potkáte. Startovní lokace připomíná venkov někde v Americe kolem 70. let, ale za jeho hranicemi na vás čekají přímořská městečka, lesy plné starých monumentů, močály i pastviny plné obrovských zvířat. Celý kontinent je propojen soustavou dálnic a silnic, na své cestě se dostanete i do větších měst. Úchvatné scenérie vás donutí svět prozkoumávat a skoro nikdy se nestane, že byste měli dojem, že nějakým konkrétním místem projíždíte již po několikáté. Tomu přispívá střídání denní doby i změna počasí. Kapitolou samou o sobě jsou pak fantastická zvířata a tvorové, které všude potkáte. Tady Japonci pustili svou fantazii na plné obrátky a tvory, které stvořili, si budete dlouho pamatovat, ať už se jedná o relativně klasické, připomínající žirafy, nebo po obrovské bossy. Díky tzv. „Hunts“, tedy loveckým úkolům vám hra tak nějak sama, nenásilně plno zvířat sama postupně odhalí. Hunty zadávají vždy majitelé místních motorestů a hotelů. Jak bude kolem vás ubíhat příběh, vydá svět i nějaké to tajemství a vy se tak podíváte i do prastarých podzemních chrámů a spletitých systému jeskyní, kde číhá to největší nebezpečí.

Svět můžete objevovat buď po svých, nebo pomocí vašeho auta, monumentální Regalie. Tu si můžete u Cindy, místní mechaničky pyšnící se ukázkovými nárazníky, nechat upravit podle svých představ. Bohužel, jezdit autem nepřináší žádnou extra volnost, jde spíš jen o rychlý přesun mezi lokacemi. Regalie jezdí totiž vždy jen po silnici, není žádná možnost, jak předem danou trasu opustit. Daleko lépe se tak možná budete cítit na hřbetu Chocoba. Tito kříženci mezi kuřetem a pštrosem jsou dostatečně rychlí a hlavně zvládnou skoro každý terén. Je možné si je pronajmout na předem danou dobu a pak je pomocí píšťalky přivolat.

To co dělalo sérii Final Fantasy tak oblíbenou, byl rozhodně i její specifický bojový systém. Ten byl u Final Fantasy XV změněn prakticky k nepoznání. Oblíbený ATB (Active Time Battle) systém byl nahrazen daleko akčnějším a přiznejme si, asi i daleko přístupnějším. I tady se ukazuje, jak moc si tvůrci přáli, aby se Final Fantasy XV pevně uchytilo i na západních trzích. Nutno ale podotknout, že zvolený soubojový systém patří k tomu nejlepšímu, co hra nabízí. Jádro je vlastně docela jednoduché. Noctis na zaměřeného protivníka sesílá útoky jeden po druhém, skoro ani nemusíte pustit tlačítko určené pro útok. Tady ale veškerá jednoduchost končí. Noctis dokáže na krátkou vzdálenost warpovat, čímž se vyhýbá nepřátelským útokům a zvládá i útočit z několika směrů. Pokud zasáhne protivníka zezadu, automaticky se spustí kombo s některým z jeho přátel. To vyvolá daleko silnější poškození a i zdařilou, úžasně plynulou animaci. To ale není vše. Postupem času se nabíjejí dva ukazatele. Ten první plní postupně tři sloty a díky nim můžete vyvolat speciální dovednost Gladia, Ignise, nebo Prompta. Těch má každý několik, mají různé účinky, ale často jsou rozhodujícím momentem v každé bitvě. Tím druhým, co je potřeba sledovat, je stupnice, která se postupně plní a po jejím naplnění získává Noctis nadlidskou sílu a mrštnost. Celé tohle dohromady tvoří úžasný a funkční systém, který vám okamžitě přejde do krve.

Bojovat můžete několika druhy zbraní, na každou potvoru je potřeba použít jinou, abyste dokázali maximalizovat poškození, které jí dáte. Noctis navíc umí ovládat magii, kde si ze tří elementů – ledu, ohně a elektřiny – dokáže míchat různá kouzla, která navíc může pomocí dalších surovin upravovat. Nevýhodou kouzel je to, že skoro každé má nějaký plošný efekt a své parťáky nejde z boje odvolat. Často tak kromě nepřátel schytají dávku magie i oni. Specifickou skupinou jsou pak tzv. Královské zbraně, které ale musíte najít v opuštěných pohřebních hrobkách. Kromě veliké síly se tyto zbraně vyznačují tím, že s každým úspěšným útokem odčerpají trochu zdraví jejich nositele. Je potřeba s nimi proto nakládat opatrně. A jako v každém Final Fantasy, i tady jsou tzv. „summoned monsters“, zde nazývaní Astrals. Ti mají v příběhu klíčovou roli a po jejich ovládnutí se stanou tou nejničivější silou, jakou můžete disponovat, spolu s epickou animací jejich boje. Jejich vyvolání se řídí specifickými pravidly, která jsou závislá třeba i na denní době, nebo klimatu.

Zkušenosti, které získáte v boji je pak ještě následně potřeba vstřebat. K tomu slouží množství míst, kde je možné přespat. Pokud zvolíte nějaký ten komerční druh přespání, ať už v karavanech, motorestech, nebo hotelech, vždy za nějaký ten finanční obnos získáte možnost, podle pohodlnosti postele, znásobit získané zkušenosti. Pokud ale budete přespávat pod širákem, na místech k tomu určených, bude tato výhoda nahrazena jinou. Ignis z věcí, které v přírodě a u obchodníků získáte, dokáže uvařit něco dobrého a to se pak po určitou dobu po probuzení projeví na vašich postavách. Více života, nebo víc síly k útoku se vždy hodí, zvlášť pokud víte, že vás čeká nějaký silný boss. Kromě klasických zkušeností získáváte ještě Ability Points, které pak rozdělujete do několikastránkového stromu dovedností. Ten obsahuje vše, na co si vzpomenete, od posílení samotného Noctise, po vylepšení spolupráce mezi celou partou, až po vylepšení magie.

Po vizuální stránce je Final Fantasy opět tam, kde jsme u série zvyklí. Na absolutním vrcholu. Absolutně vás pohltí mírou detailu a skvělého nasvícení. Jen málo her s tak obrovským světem se jí v tomto směru může vyrovnat. Bohužel, technická stránka hry už na tak skvělé úrovni není. Na testované verzi pro Xbox One hra využívá dynamické rozlišení, které se málokdy dostane na 900p, na druhou stranu, drží si poměrně pevných 30fps, k poklesům dochází snad jen ve velkých městech, přímo v boji sem s tím nikdy problém neměl. Narozdíl od PS4 verze, Xbox One netrpí ani otravným screen pacingem, takže působí daleko plynuleji. Samozřejmě, doma je Final Fantasy na PS4 Pro a i když jsme tuto verzi netestovali, víme od kolegů, že tam hra i díky upscalingu do 4K vypadá nádherně. V nejbližším patchi by dokonce měla PS4 Pro obdržet možnost hrát v 60fps. K technickým problémům musíme přičíst i někdy delší nahrávací časy a hlavně špatnou kameru v soubojích. Hlavně v nějakých užších místech, jeskyních, všude tam je boj problematický, díky kameře je strašně chaotický a kolikrát ani nevíte, co se na obrazovce děje. Pokud na tohle měli autoři 10 let, nejde tento problém odpustit.

Celkové zhodnocení

Je škoda, že i těch 10 let vývoje nedokázalo zabránit všem nedostatkům. Nebýt trochu nedostatečného úvodu do děje, opakujících se vedlejších úkolů a zlobivé kamery, neváhal bych po třetí v tomto roce udělit absolutně nejvyšší známku. Pro mě osobně ale je i tak Final Fantasy XV vrcholem letošního roku a tím nejlepším, co jsem letos hrál. Čekalo se dlouho, ale stálo to za to. Final Fantasy XV se vrací na trůn jRPG. A to ve velkém stylu, který dává naději, že s tu s námi série bude ještě hodně dlouho. Pánové Tabata a Nomura to nakonec dokázali, Final Fantasy je zpět, silná a odhodlaná jako nikdy předtím.

Hodnocení: 9/10

 
Vloženo: 11.12.2016
Hodnocení zákazníků:
Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.Celkem hodnotilo 72 zákazníků.
Dejte také své hodnocení.
Koupit
Final Fantasy XV Final Fantasy XV pro Xbox One
Final Fantasy XV Final Fantasy XV pro PlayStation 4
 

Komentáře a dotazy k článku

Pro přidávání dotazů je nutné se registrovat nebo přihlásit.

Stolní hry
Kuma.cz s.r.o.
Rokycanova 136
347 01, Tachov 
Telefon: +420 607 622 722
e-mail: podpora@kuma.cz 

 

 ShopRoku 2016 Finalista - PC hry a herní zařízení Heureka.cz - ověřené hodnocení obchodu hry.kuma.cz
Kuma.cz nabízí pc hry a herní konzole, PS4, PlayStation 4, Xbox one, Xbox 360, Nintendo.
Přidejte se k nám na facebook, Google+ nebo YouTube a sledujte novinky, gameplay a recenze
Kuma.cz - prodej her a herních konzolí
Otevírací doba:
pondělí - pátek: 9.00 - 17.00 hod.
sobota: 9.00 - 12.00 hod.
   přidej se k nám na YouTube Věrnostní program Kuma.cz přidej se k nám na facebook  Twitter Kuma.cz

Jak nakupovat | Kontakt | Obchodní podmínky | Doprava | Technická podpora | Osobní údaje | Věrnostní program

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online: v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

eShop engine v3.50 (c) https://www.kuma.cz 2002-2018 | Ceny uvedeny s DPH