Crackdown 2 - dojmy z dema

Už před více než třemi roky vyšla sandboxová akční střílečka Crackdown, jejíž otevřený svět cel-shadovaného města Pacific City chránila partička geneticky vylepšených agentů, z nichž jednoho jste přímo ovládali v neustálém boji proti místním kriminálním živlům. Na začátku příštího měsíce přicházející druhý díl má na úspěšného předchůdce přímo navázat, což ostatně potvrdilo i čerstvě vydané xboxové demo, přičemž hra je i podruhé exkluzivně zasvěcena právě stejné konzoli. A tak se do bojového skafandru agenta znovu obléknete, byť jsem trochu postrádal opravdu úchylné a zpitvořené postavy z minula. Nyní jsou agenti v obličeji již klasicky civilního vzezření.

Demo mě vhodilo přímo do jedné ze čtvrtí Pacific City, které bych ale od fungující metropole z jedničky už vůbec nepoznal. Nejen přístav a doky nyní ukazují za ta léta na daleko větší zpustlost a sešlost celé vísky, což je důsledek virové nákazy z místních výzkumných laboratoří. Ta totiž část obyvatel proměnila do spíše úsměvných mutantů a zombií zvaných Freaks, kteří operují zejména v noci, a to rovnou po obrovských partičkách, kdy klidně narazíte na velké davy těchto mutantů.

Muntanti jsou stále oprsklejší a v demu jsem je občas potkal již při soumraku, protože podobně jako v jedničce, i zde je zaručen pravidelný koloběh dne a noci. Každopádně vaším hlavním nepřítelem nejsou zmutované kreatury, jimž snadno rozkopnete mozek v zelené spršce slizu, alebrž neurvalí příslušníci bojůvky známé jako The Cell, která chce ve městě nastolit znovu anarchismus, stejně jako zločinci v minulém díle.

Jakmile jsem se tedy objevil na začátku půlhodinového dema v přístavu Pacific City, hned jsem se stal účastníkem velké přestřelky mezi místní policií a chlápky z Cellu, na nichž jsem si hnedle otestoval svůj arzenál. V nejnižší ze tří obtížností nebylo kosení protivníků automaty vůbec žádným problémem, však když přituhne, pěkně pomáhá automatické zaměřování s bleskovým přeskakováním záměrného křížku na další cíl, pokud tedy ten dřívější zlikvidujete.

Zakrátko jsem se tak naučil rychle postřílet klidně i trojici nepřátel vedle sebe a také zapalovat velmi časté výbušné prvky, jako sudy, bomby, nádrže a motory, jejichž zničení se opět dá podobně řetězit. V doku tak nastala ihned obrovská mela, skrze jemnou korekci míření jsem si mohl zacílit jakoukoli část těla a trochu mě pomáhali i kolegové z policejních aut. V jednom na pohled stejný Crackdown 2 tak předchůdce už na první pohled překonává: v rozsahu destrukce a násilné atmosféře, protože proti vám budou častěji stát celé skupiny nepřátel.

Krytí sice opět obstarává pouze přikrčení, ale pokud víte kam střílet, snadno dokážete využít prostředí ve svůj prospěch, stejně jako jsem to udělal já a v tom přístavu vyzmizíkoval za pár minut doslova desítky partyzánů z Cellu. Tvůrci také vyslyšeli nářky na stereotyp jedničky a nyní se vás snaží neustále zásobovat novými a novými úkoly. Ještě jsem ani nestačil vyčistit přístavní skladiště, aby mohl bezpečně přiletět vrtulník s posilami, a už jsem se měl hnát dále a zabezpečit vysílání určitých generátorů, nutných pro nastartování hlídacích kapslí agentury, která si tímto chce vytvořit větší přehled nad městem.

To mi připomnělo dobývání mafiánských bašt v jedničce, zde jsem se také musel vypořádat s velkým odporem. Během něho jsem alespoň povýšil do dalšího levelu, trochu si zvýšil statistiky a samozřejmě se to okamžitě projevilo tou známou změnou mého skafandru za technologicky i vzhledově vyspělejší. Cestou jsem vídával opět staré známé orby, nejen zlepšující jednu z pěti dovedností agentů, ale sloužících jako startovní body ať už automobilových závodů nebo honiček po střechách.

Po městě jsem se jinak mohl pohybovat zcela svobodně, byť všechny čtvrti nebyly v demu ještě přístupné. Potkal jsem tak znovu variace vozidel na reálné východoevropské značky. Dříve si pamatuji třeba na valník Tatra 813, nyní na silnicích často jezdily např. dodávky UAZ 453. Vlézt si můžete ostatně do jakéhokoliv vozu, tradičně vás zásobuje i agentura, pouze ten nový vrtulník jsem v demu nenašel. V plné hře ale určitě bude.

Co lze z dema soudit, grafika opět v malovaných konturách je prakticky stejná co minule. Pro lepší a detailnější obrázek jsem si ale musel hodně zvýšit jas ve hře, teprve pak jsem dostal pěkně barevný a detailní svět, jehož zdobí velkoryse zničitelné prvky v prostředí. Hlavně za dne pak byl na ulicích docela čilý ruch obyvatel i civilních vozidel, však to civilisté hodně často schytali buď od mutantů a Cellu, nebo klidně i ode mě, když se mi připletli do rány. To pak zelenou spršku vystřídala sprcha červená a vzápětí okřiknutí od vypravěče, že zabíjením neviňátek ničeho nedosáhnu… Ale vypadalo to vskutku pěkně, i včetně toho řevu, když jsem někoho nabral na kapotu nebo zasáhl vymrštěným nákupním vozíčkem.

Druhý Crackdown tak má znovu našlápnuto na solidní zážitek z masakrózních přestřelek a bitek v žijícím a svobodném prostředí živelného města, kam si znovu pozvete do kooperace až tři kamarády-agenty, a zcela nově nemá chybět ani klasický kompetitivní multiplayer až pro 16 hráčů. Snad tak hra tolik nezapadne jako možná trochu podceňovaný předchůdce, však v našem domácím písečku to Microsoft podchytil nejen opět lokalizací do češtiny, ale také od začátku sníženou cenou, snad prvně u AAA hry posazenou pod tisíc korun. Crackdown 2 na Xbox 360 vyjde 9. července.