Dragon Ball XV Xenoverse - Recenze

 

Jistě každý z vás někdy koukal na nějaké  anime a třeba to ani nevěděl. Mezi ty nejznámější v současnosti patří zřejmě Naruto, ale dříve se hodně sledovali například Pokémoni, či Digimoni a většinou se v rámci takového fenoménu vytvořila i hra. Co se týče Naruta a Pokémonů, vznikly dokonce celé série. Já například jako malý sledoval Dragonball Z. Tenkrát jsem sice nevěděl moc, o co jde, ale nějakým způsobem mě to chytlo. A právě v rámci tohoto anime vznikla také videoherní série. Ta se dnes může těšit novému přírůstku v podobě Dragonball XV Xenoverse. Jestli to vyvolává vzpomínky -  Ano! A jak to dopadlo z té herní stránky? No, tak se tomu drakovi půjdeme podívat na zoubek.

Bez příběhu by to zkrátka nešlo

Každé správné anime musí mít děj, který dokáže člověka něčím zaujmout a nemusí být zrovna nikterak racionální. No, které anime je nějakým způsobem racionální, že? Přeci jen, v každém se vyskytuje nějaký druh magie, či duchovní síly. V případě Dragonball je to Ki, což je síla, která vychází z nitra každého bojovníka. Bojovníci, kteří dokážou ovládat své Ki na vysoké úrovni, pak patří mezi ty největší, avšak v tomto světě se skrývá i zlo, které není radno podceňovat.  Je fakt, že se jedná o klasické klišé souboje dobra se zlem, kde zlo se snaží ovládnout svět. A nejjednodušší cesta k jeho nadvládě vede skrze sedm koulí Dragonball.

V tomto díle se svět pokusí ovládnout změněním událostí v průběhu času. To zapříčiní, že Dragonbally, shromážděné ve svatyni, náhle zmizí. Vaše postava se tak dostane do role zachránce a bude muset časoprostorovou linii vrátit do normálu. To půjde skrze prastaré svitky, díky nimž uvidíte, co se v dějinách změnilo a co musíte udělat pro to, abyste vše napravili. V této hře však nebudete hrát za žádnou ze známých postav tohoto seriálu, i když samozřejmě v rámci soubojů za tyto bojovníky hrát můžete. Není třeba se však bát, jelikož na všechny známé postavy ve hře narazíte, ať už na ty kladné hrdiny, kterým vévodí Goku, až samozřejmě po záporáky, mezi nimiž je nejznámější asi Pikolo, či Raditz.

V jednoduchosti je krása a hlavně to funguje

Hra je designovaná podobně jako série Borderlands, tedy v cell shadové grafice. A jak samotné Borderlands dokazuje, tak i hra v tomto zpracování má své kouzlo, i když tvůrci v tomto případě zkrátka nechtěli jít dále od seriálové podoby a hlavně - já osobně bych si nedokázal představit tento svět v jiné podobě, než v jaké nám ho tvůrci představují. Tedy, sice se z dvourozměrného prostředí přesouváme do 3D prostoru, ale to na dojmu rozhodně neubírá. Důležité je, že tato hra hlavně funguje naprosto bezproblémově, tudíž nedochází k žádným propadům frameratu. Sice vzhledem použitému zpracování by bylo dosti na pohoršení autorů, kdyby hra takto neběžela, ale běží, takže zde žádný problém není.

Každé anime má navíc svojí specifickou audio stránku a i ta je zde zachována. Nemůžete si tedy nevšimnout známých tónů, které jsou právě této sérii specifické. Velmi dobré je i to, že i když se nacházíme na západě a tato hra je i určena pro evropský, či mohu říct západní trh, tak zde zůstala v nabídce japonština, což pokud je člověk fanouškem, bude rozhodně potěšen (i když já osobně jsem zůstal u angličtiny, vzhledem k tomu, že japonsky umím říct tak akorát dobrý den).

Hooodně, ale opravdu hooooodně divoká bojovka

Na světě existuje spousta bojovek a spousta z nich má i kořeny v Japonsku jako třeba Tekken. Jenže drží se tak nějak zaběhnutého standardu, kdy spolu bojují dva soupeři pěkně nohama na zemi. Zde to neplatí. Tedy se bojuje ale naprosto všude (jak říkám,  anime někdy bývají šílené). Takže lítaní ve vzduchu se zde určitě neubráníte. Hře to tak dodává trochu na tempu a navíc nejste okleštění malou arénou, ale máte k dispozici celkem slušnou mapku, která občas obsahuje portály do dalších lokalit. Někomu tento styl bojovky může přijít nesmyslný, ale rozhodně má své kouzlo a vnáší do tohoto žánru trochu svěžesti.

Výše jsem zmínil, že ve hře si vytváříte vlastní postavu. Dokonce si ji vytváříte tím stylem, jako byste hráli nějaké RPG. No, v tom, co je na výběr, snad každý vytvoří postavu přesně tak, jak by si přál. A stejně jako v RPG, i zde vaše postava může stoupat po úrovních. Za každou úroveň pak získáváte tři skillpointy, díky nimž si postavu můžete vylepšit třeba zvýšením výdrže, zdraví, síly základních útoků, či například síly Ki. Tím pádem asi není třeba zmiňovat fakt, že čím více hrajete, tím jste silnější. Kromě zlepšování vlastností skillpointy, můžete postavu vylepšovat i různými typy oblečení/kimona. Žádné však není vysloveně dokonalé a na úrok zvýšení některých vlastností postavy jsou další zase poníženy. Tudíž je dobré vědět, zda radši soupeře rychle odrovnáte, či jste vytrvalejší povahy.

Svou postavu také můžete učit různým speciálním útokům, či ještě silnějším ultra útokům. K jejich výcviku si můžete zvolit svého učitele a dokonce ani nemusí být z těch kladných postav. Zkrátka váš mistr vás naučí, co je třeba. V menu si pak můžete vždy před soubojem vybrat ty, které zrovna hodláte použít. Navíc, mistra je možné kdykoliv změnit, pokud vám nevyhovoval způsob boje, jaký vás učil mistr předchozí.

O co tu teda jde?

Základní herní náplní jsou souboje, ty jsou tu tou podstatnou složkou, ať už se jedná o hlavní příběhovou linku, či tu paralelní. Rozdíl je hlavně v tom, že hlavní dějová linka je protkána různými scénkami, které seriálu rozhodně ostudu nedělají, a ve mě hra skrze tyto cut-scény vyvolala vzpomínky na sledování tohoto seriálu. To hlavní je zde napravit minulost, aby se vše dostalo do správných kolejí. V rámci zadání mise pak dostanete cíl, který je třeba splnit. Někdy máte dokonce více možností, jak v tomto úkolu uspět, což je také vítanou vlastností. Paralelní mise naproti tomu mají pouze zadání, které je třeba splnit, a to povětšinou v rámci určitého časového úseku. Může se jednat třeba o porážku dvou bojovníků, či třeba zastavení dvacítky poskoků.

Co by to bylo za bojovku, kdyby zde chyběl klasický versus mód. Zde si jen vyberete, s kým budete bojovat a za koho budete bojovat a vrhnete se do víru boje. O co tu jde, snad ani nemusím zmiňovat. Dobré je však vědět to, že krom toho, že se utkáte s počítačem, máte možnost vyzvat i hráče na internetu, či prostě kamaráda sedícího vedle vás, tomu stačí jen dát do ruky ovladač. Málem bych zapomněl zmínit, že i když hru můžete bez problémů hrát bez online připojení, tak hra se částečně tváří jako MMO, což ve mně chvíli nechávalo rozum stát, ale nakonec to vůbec nedopadlo špatně. Takže nakonec zjistíte to, že vlastně vše, co ve hře děláte sami, můžete třeba projít v kooperaci s kamarády, jelikož kolikrát souboje se neskládají z poměru bojovníků 1:1, ale například 3 na 3 a věřte, že někdy byste za živého spoluhráče dali cokoliv, jelikož umělá inteligence je někdy vskutku agresivní a neúprosně rube vaše počítačové kamarády.

Shrnutí

Dragonball XV Xenoverse je povedená japonská bojovka, která odkazuje na známý seriál. Nabízí dosti odlišný pohled na tento žánr, což může pro někoho být důvodem právě tuto hru vyzkoušet. Ve hře nechybí spousta známých tváří a dokonce ani známé znělky. Graficky se hra drží své seriálové předlohy a běží naprosto plynule. Sice ji nelze nominovat na bojovku roku, ale rozhodně má co nabídnout. Pokud máte rádi tento seriál, pak jednoznačně mohu doporučit. I mě to navrátilo do mých mladých, až dětských let, kdy jsem toto anime sledoval. Hra kromě recenzované platformy Xbox One vyšla ještě na PS4, PS3 a Xbox 360.

HODNOCENÍ: 8/10