Holá hlava, kravata barvy krve a stylové kvádro. Tyto tři indicie většinou stačí každému hráči na to, aby poznal o jakou postavu jde. A pokud někdo řekne, že tato tajemná postava má na zátylku vytetován čárový kód, je vše jasné jako měsíc za úplňku. Řeč je o Agentu 47. Tato postava nájemného zabijáka existuje v herní světě již od roku 2000, kdy pod titulem Hitman: Codename 47 vyšla pro tehdejší PC. Není třeba povídat, jak moc byla hra úspěšná. Pětice pokračování je tomu jasným důkazem. Vlastně bych měl své poslední tvrzení opravit, jelikož v minulých týdnech se na pulty obchodů dostal zcela nový díl. I když ne tak docela. Kolem nového dílu HITMAN je totiž poněkud rušno, hra totiž vyšla i nevyšla. Její tvůrci se totiž rozhodli k nelehkému kroku vydávat hru epizodicky. Co je k tomu vedlo? Osobně nemám tušení. Každopádně letos bude HITMAN docela jiný a údajně znovuzrozený. Ale sliby jsou jen sliby dokud je někdo nesplní. Nezbývá tedy nic jiného, než se opět vtělit v onoho profesionálního zabijáka. 

Asi by bylo na místě osvětlit současnou situaci hry. V rámci příběhu je totiž zatím k dispozici pouze Prolog a mise v Paříži. Což není úplně ideální situace pro vynesení rozsudku na touto hrou a vlastně to ani nemám v plánu a výsledná známka bude odrážet spíše jakési očekávání, jak by hra mohla dopadnout. Kdyby se nesla v duchu svého počátku. Nyní už k hře samotné. Nový HITMAN si s ničím nezadá a uvrhne vás rovnou do víru děje, tedy žádné menu, kde si navolíte nějakou obtížnost a stiskem tlačítka začnete. Ocitáte se tak v roce 1999 v tréninkovém zařízení ICA, jenž se nachází ve Střední Evropě. Agent 47 trpí na ztrátu paměti a je tak skvělým kandidátem pro akce ICA, jelikož přes svou záhadnou minulost 47čka disponuje obdivuhodnými schopnostmi. Jeho tréninkem je tak pověřena Diana Burnwood, jenž má ohodnotit jeho výkon v rámci důkladného výcviku. Celá tato procedura se odehrává v již zmíněném tréninkovém zařízení v níž se nachází kulisy s připravenými situacemi.  Vy jakožto hráč si tak na vlastní kůži projdete přípravnou zkouškou, jenž se odehrává na výletní lodi. Poté následuje finální test, který prověří vaše schopnosti v poněkud tvrdší zkoušce, jenž je simulována jako sovětská základna za studené války. Cíle jsou vždy jasné. Likvidace velmi důležitých cílů.

Takto to vypadá, že vám tu vyprávím příběh celé hry a vy tak o vše přijdete, ovšem není lehké nikterak nastínit děj takovéto hry, když vám chybí její zbytek. Avšak po dokončeném výcviku je Agent ohodnocen jako nepředvídatelný a nebezpečný. Samozřejmě příběh by nemohl nikterak začít, kdyby přes tyto vady nebyl 47 přijat. Může být tak vděčný právě zmíněné Burnwoodové, která případné selhání vezme na své triko. Následně se děj přesune o dvacet let dále do Paříže. A vše už začíná na ostro a vlastně i zde začíná celá story nového HITMANA. Spoilerů vás tedy ušetřím. Protože každá mise a myslím i ty, které budou nadcházet budou založeny na podobných principech, tedy likvidace daných cílů. Ale jak se celá situace vyvine je momentálně ve hvězdách a budeme si muset počkat až hra bude kompletní. Protože příběh i přes svůj zajímavý prolog, je zatím nic neříkající. A vlastně je to tak jediná část hry, kterou nelze zhodnotit. Takže mohu poupravit svůj dřívější postoj k hodnocení této hry a vše bude bráno z hlediska toho nejdůležitějšího, hratelnosti.

Těžko říct, jak moc je v tomto ohledu nový HITMAN znovuzrozen. Jelikož původní dva díly jsem ke své ostudě nikdy nehrál. To jsem trochu odbočil. Po stránce hratelnosti na mě totiž hra dýchla svěžím vánkem. I přes to, že se vždy pohybujete vždy v předem dané lokaci. Tak volnost postupu je nesmírná a pokud se podívám na jedinou hlavní misi, tedy Paříž. Pak je lokace velmi rozsáhlá a disponuje několika úrovněmi, které nabízí nespočet možností jak vaši misi splnit. S prostředím se dá velmi dobře hrát a využívat všech jeho možností. V rámci plnění vašeho úkolu si můžete nachystat hned několik možností, jak jeho splnění dosáhnout. Pomoci vám mohou i vedlejší události, které vám mohou taktéž pomoci s vaším cílem. Volnost je to co vás u této hry bude držet velmi dlouho. V tuto chvíli mi ani nevadí, že k dispozici je pouze jedna mise. Jelikož její průběh bude vždy trochu jiný. Můžete zkoumat více možností. Není nad to pozorovat z ochozu jak tíha obřího lustru drtí lebku vašemu nebohému cíly, či jak se vaše nebohá oběť kroutí v křečích a topí se vlastními slinami vlivem jedu na krysy.  I možnost nevídaného chaosu v podobě neutuchající smrti v rámci vaší krvavé pouti za cílem jest také možností. Vaše volby tvoří hru a její průběh a to jest to, co mě na hře zaujalo nejvíce.

Umělá inteligence nepřátel mě taktéž potěšila. Jejich reakce jsou adekvátní k daným situacím. Když se podívám na Pařížskou security, tak je vidět jistá hierarchie v rámci hodností. Pokud se převléknete za jednoho z prostých securiťáků, pak vás další nepoznají, netýká se to však členů ochranky s vyššími hodnostmi, ti mají vždy přehled nad svými zaměstnanci. Takže vaše vzezření budou podezřívat a pokud jim zůstanete na očích moc dlouho, tak vás odhalí a hned je všechno špatně. Protože v místě s vyšším počtem ozbrojenců nemáte příliš velkou šanci na přežití a to obzvláště ve chvíli kdy ani nevíte, kde se daní nepřátelé nachází. Pokud se jedná o samotné cíle, ty vás většinou podezřívají rovnou. Avšak po mapě je vždy minimálně jedna postava, za níž se můžete vydávat a budete mít přístup všude. V případě Pařížské mise je to jakýsi šejk. Ale jak mi hra sama ráda sdělila, vše lze udělat i bez převleků.

Každá mise, včetně Prologu, nabízí různé výzvy. Jejich splnění vám nejen odemyká achievmenty, ale také jste lépe ohodnoceni na konci mise. Kromě toho vám výzvy mohou poskytnout jakousi nápovědu. Dozvíte se například to, že někde na mapě je odložená uniforma, kterou si můžete obléci a tím se vyvarovat zabití některého ze strážníků. Či vám hra řekne, že nepřítele lze usmrtit záchranným člunem, či utopit v záchodě. Možná vám z toho je jasné, že některé výzvy nelze splnit v rámci jednoho průchodu misí. Pokud jste tak lovci achievmentů či výzev budete v sedmém nebi a hra vám tak poskytne zábavu na opravdu dlouhou dobu. Je pravda, že výzva v misi může spočívat i v pouhém odlákání stráží. Tyto drobné výzvy sice nejsou nikterak nápadité, ale jejich provedení vám určitě ničím neublíží.

Poměrně důležitou součástí misí je briefing. Zde dostanete veškeré potřebné informace k nadcházející misi. A to podstatné můžete si navolit počáteční výbavu. Takže co, že si to dneska vezmu. Pistole? Mám. Drát na škrcení? Mám. Drobáky na bus? Mám. Tak co mi ještě chybí? Mám si vzít trhavinu nebo bombónky pro krysy? Těžká to volba a jen jedna volná kapsa. Tímto jsem vlastně chtěl nastínit, že je velmi dobré pouvažovat nad tím, co za vybavení si do mise vezmete. A k tomu vám má pomoci zase zadání mise. Možná to takto vypadá, že inventář je velmi omezený a je třeba pečlivě uvažovat nad tím, co budete sebou nosit. No v samotné misi už vám to tak nepřijde. Prakticky cokoliv můžete schovat pod kabát, tedy krom větších předmětů. Ale kdyby s vámi někdo zatřásl, tak to bude vypadá jako opravdu dobrá komedie.  V rámci mise můžete sbírat spoustu užitečných předmětů, jako páčidla, nože, trupky, klíče, tedy více méně všechno na co přijdete. Tyto předměty u sebe můžete nosit skrytě a vlastně je už jedno, že do mise si můžete přinést jen pětici předmětů. Sice to hře nijak nevadí, ale trochu jí to ubírá na té uvěřitelnosti, kterou bezesporu oplývá.

Nakonec se tedy vrhneme na technickou stránku hry. Upřímně mé první dojmy byly poněkud znepokojivé.Grafickou stránku jsem v prvních momentech odsuzoval jako nedodělanou a odfláknutou. Naštěstí tak působil pouze Prolog samotný a jeho kulisy tréninkového prostoru. Přesun do Paříže pak byl jakousi evolucí. Na feeling hry to vrhlo zcela jiné světlo a nejednou jsem si říkal páni, to vypadá úžasné. Hlavně na když vezmu fakt, že na scéně je až tři sta NPC najednou. Což s velmi povedeným okolím vytváří vskutku jedinečnou podívanou, kterou v současné pozici hry představovala pařížská módní přehlídka. I samotný chod hry byl velmi potěšující. Hra běží v plném rozlišení tedy 1080p a může běžet až 60 snímků za sekundu.  Schválně uvádím až, jelikož hru lze uzamknout na třiceti, ale jak sem sám zjistil, tak odemčené snímkování přináší mnohem lepší zážitek ze samotného hraní.

Celkové zhodnocení

Nový HITMAN (2016) má velmi dobře nakročeno stát se nejlepším dílem série.  Disponuje neskutečnou volností v plnění misí a nabízí tak mnoho scénářů jejich dokončení a přináší tím do hry nutnou dávku variability. Po technické stránce lze hře vytknout pouze nepříliš stabilní framerate, který si však lze ustálit na 30 fps, ale pokud vám nevadí kolísání mezi 30 a 60 fps, pak toto nedoporučuji. Nezbývá, než jen popřát autorům hodně štěstí v dalších kapitolách, které do hry mají postupem roku přibýt.

Prozatímní hodnocení: 8/10