LEGO Marvels Avengers - Recenze

O kostičkách LEGO snad slyšel každý a většina z nás si s nimi ve svém dětství hrála. Jenže tyto veselé kostičky přerostly postupem času v obrovský fenomén, který zaútočil i do světa multimediální zábavy. Začaly tak vznikat televizní pořady a dokonce Hollywoodské filmové hity jako poměrně oblíbený LEGO Příběh. Jedno malé studio se, dnes již před lety, rozhodlo tento fenomén přenést i do světa počítačových her a tak ve vývojářských ručkách Tt games vznikla první velká LEGO hra. Psal se rok 2005 a onou první hrou bylo LEGO Star Wars: The Video game. Hra byla tenkrát kladně přijata a s dalšími léty a tituly popularita LEGO her stoupala a tento rok se rozhodli vývojáři otevřít s dalším současným fenoménem a to se superhrdinskou partou od Marvel Comics, tedy Avengers. Nyní se tedy vydáme do světa těchto kostičkovaných superhrdinů a podíváme se jim na zoubek.

Tak, kde jen mám začít. Tak třeba tím, co konkrétně se rozhodla tato hra zparodovat. Z názvu hry musí být všem jasné, že jde o oba filmy Avengers, jenž v obou případech vzaly kina útokem a nutno uznat, že úspěšně. Jenže zde se vývojáři nezastavili. V retrospektivách různých hrdinů se tak podíváme i do jejich samostatných filmových adaptací. Tudíž si v několika kapitolách hry projdete i filmy například samotného Kapitána Ameriky, Thora, či jiných známých hrdinů. Bylo celkem skvělé projít si všechny známé momenty ze všech těchto filmů s poněkud humorným nádechem. Ale nemohu se ubránit pocitu, že všechny kapitoly hry jsou k sobě sešity horkou jehlou a postrádají nějaký ten prvek konzistence. Tím vlastně chci říci, že pokud jste neviděli všechny tyto filmy, pak vám dozajista budou unikat souvislosti a jen těžko si budete dávat dohromady, proč se to nebo ono vlastně děje. Některé situace jsou zkrátka vytrženy z kontextu a to je obrovská škoda. Možná by si vývojáři měli dát chvíli pauzu a opět začít nad svými hrami více přemýšlet. Ano, uznávám že se nejednou válel smíchy, ale dělo se tak pouze v cut-scénách.

Nějak se nemohu ubránit tomu, že všechny poslední LEGO hry přešlapují na místě. Vývojáři se evidentně bojí experimentovat a již nechtějí zasahovat do zajetých kolejí. Jenže na tom trpí samotná hratelnost, která upadá po několika málo hodinách do strašného stereotypu a to obzvlášť, když je hra poměrně rozsáhlá a zabere vám desítky hodin ji celou dohrát. Nějak se však bojím, že k jejímu kompletnímu zdolání vám bude chybět motivace. Mám pocit, že LEGO hry pomalu ztrácejí svůj dech a Avengers jsou tím jasným příkladem toho, že všeho moc škodí. Ano, ve hře je spousta miniher, jenže všechny si jsou až moc podobné a za chvíli si budete říkat, že vás pouze zdržují od postupu vpřed a přitom by stačilo dá místo sekvence zmáčknutí několika šipek, pouze tlačítko na stisknutí. Já osobně jsem si pořád jen říkal, ať už tak skočí zase nějaká ta cut-scéna a můžu se zase trochu zasmát.

Abych hře úplně nekřivdil přeci jenom zde nalezneme několik novinek. Předně mezi samotnými příběhovými kapitolami máte možnost volného pohybu po LEGO New Yorku. Což bylo kolikrát zábavnější, než samotné příběhové mise. Přeci jen tu volnost vám žádné koridory nenahradí. Člověk si pak připadá, že hraje GTA jen s tím rozdílem, že celé město je postaveno z lego kostiček. Navíc je po celém městě rozeseto několik drobných vedlejších aktivit, které se týkají drobné výpomoci obyvatelům města. Nebo naopak se na ně můžete vykašlat a řádit po městě jako smyslů zbavení a to i díky možnosti využívat jakýchkoliv dopravních prostředků. Když sem tedy původně slyšel o této hře a faktu, že bude mít otevřený svět, tak jsem čekal, že s ním hra bude poněkud více kooperovat, ach jak já se spletl. Snad se této inovace časem taky dočkáme a nebudeme ukotveni jen na předem dané lokace a scény, ale užijeme si nějaké té svobody volby.

Druhou vychytávkou jsou pak komba založená na spolupráci dvou postaviček. Můžete tvořit zcela nové bojové pohyby, na které hráči těchto her doposud nebyli moc zvyklí. Je sice pravda, že v dost ořezané formě jsme se s tím mohli setkat i v několika předchozích dílech, ale zde je tomu věnována poněkud větší péče. Ale aby jste tuto novou vlastnost dokázali naplno využít je ideální hru hrát v kooperaci ve splitscreenu a to hlavně proto, že souboj je pak mnohem přirozenější a celkově vše vypadá efektněji. Naopak, když hrajete samy hra vám tato komba nabídne jen málokdy a to je opravdu škoda. Hra mi celá přišla spíše koncipována na kooperaci, než na hru jednoho hráče. Pokud jste se rozhodli brouzdat s kamarádem po otevřeném městě, tak nebyl problém aby každý byl na druhém konci města a přitom se u hry stále bavil a nebyl přitom rušen tím druhým. Hra tak spoluprácí dostává trochu jiný rozměr a vše je najednou veselejší a zábavnější a nejde jen o snahu dostat se k dalším filmečkům, aby jste se u hry taky trochu zasmáli.

Chválu si zaslouží editor vlastní kostičkových superhrdinů. Snili jste někdy o tom být superhrdinou, ale s možností volby vlastního kostýmu či schopností? Tak zde máte možnost. Stačí v daných základnách ve hře navštívit jakési kóje, do niž se některou postavičkou hupsnout a je to. Pak už se můžete oddat vašich experimentátorským choutkám a fantazii se stavěné bariéry nekladou. Variací je spousta a tak nemusíte nutně skončit u jednoho vlastního superhrdiny. Navíc nikde není psáno, že vaše postava musí mít superschopnosti. I technologie se přeci počítá. Takže si můžete vytvořit vlastní verzi Iron mana a aby se neřeklo pojmenovat ho třeba Steelman. Vlastně hraní si tvorbou vlastních postaviček byla jedna z velmi zábavných prvků této hry. Ale bohužel i ta se může časem omrzet.

Těžko říct, jestli je tato hra dobrá, či špatná. To co dělá, dělá dobře a to i přesto, že příběh kolikrát solidně pokulhává. Spíše hra naráží do bariéry z té stále stejné malty. Myslím, že tento svět by si už zasloužil nějakou tu inovaci a proměnu a možná nutný čerství vítr do plachet. Přeci jen s legem je zábava, ale také vás nemůže neustále stavět to samé s tím, že jen změníte štítek a jinak to přizdobíte. To podstatné se za celou dobu těchto her téměř nezměnilo. Možná je to pro někoho dobře, ale na druhou stranu čeho je moc, toho je příliš. A i přes mou platonickou lásku k lego kostičká je pro mě tato hra jen mírně nadprůměrná.

Celkové zhodnocení

LEGO Marvels Avengers je poměrně slušná lego hra, která jede hrdě v zajetých kolejích. Nabízí několik svěžích prvků, ale jinak se drží poměrně při zemi a celkově do série nepřináší nic moc nového. Bohužel příběh se v tomto směru příliš nepovedl a pro nevyznavače posledních Marvelovských filmů je až příliš chaotický. Hra není špatná v tom co dělá, ale na druhou stranu slibovala možná něco, co nemohla splnit a to je velká škoda. Přeci jen hru s otevřeným plnohodnotným světem ze světa LEGO a Marvelu by mohla být velmi zajímavá a svěží. Co se týče finálního hodnocení, nadšenci do této série si klidně mohou přidat bodík navíc, ale celkově jde o mírně nadprůměrný titul.

Hodnocení: 6/10