Italský instalatér Mario je jednou z nejstarších videoherních postav v dějinách, která se těší stále vysoké popularitě. Nemluvě o tom, že hry s tímto hrdinou jsou velice povedené a sbírají vysoká hodnocení. Mario se objevil snad v rámci všech možných žánrů a mezi všemi těmi plošinovkami, party hrami a dalšími, se leskne závodní série Mario Kart. Populární motokárová série plná akčních pasáží s houbami, želvami a banány má na kontě osm dílů. Poslední Mario Kart 8 vyšel exkluzivně pro WiiU. To už vlastně není pravda. Jelikož před nedávnem se na trh dostala vylepšená verze Mario Kart 8 Deluxe, jenž je dostupná pouze na nové konzoli Nintendo Switch. Takže vlastně se jedná o tolika dnes populární remaster. Člověk si však musí říci, jestli si nová konzole přeci jen nezasloužila nový devátý díl. No, ale nebudu škarohlíd a podíváme se, jak na tom vylepšená verze vlastně je a jestli je vůbec v něčem lepší.

Tato super boost mode verze Mario Kart 8 není první hrou v této sérii se kterou jsou měl tu čest. Mé první setkání přišlo se sedmým dílem na Nintendo 3DS a už tehdy jsem se výtečně bavil, takže je pochopitelné, že jsem o novějšího dílu, který byl určen pro stolní konzoli čekal zážitek na mnohem vyšší úrovni. A to nekoukám na fakt, že tohle je ještě vylepšeno a má to mít ten Super boost, co jsem napsal na začátku odstavce. Na kolik je hra upravena? No pár novinek by tu bylo, ale první co asi každého zajímá na remasteru je grafika. Ta se od původní verze zase toliko neliší. Nejvíce jsou znát hlavně ostřejší textury, jejich lepší filtry a celkově vyšší rozlišení, které povýšilo z 720p na 1080p. A tím by výčet technologických změn byl asi všechen. Ale Nintendo Switch má i handheld režim a v něm hra běží úplně stejně jako v zobrazení pro TV s tím rozdílem, že rozlišení se sníží na 720p, ale vzhledem k velikosti obrazovky Switch to nepoznáte. Důležité je, že hra nedropuje ani o jeden snímek a drží si stálých 60 snímků v obou režimech Switche a proto říkám, že optimalizace je tu na jedničku podtrženou a titul Zlatá Houba 2017.

A to je jako vše? Ne není, hra přináší pochopitelně více věcí. Přibylo několik nových postaviček, vozítek a tratí. Vše je vypiplané a nikde si neřeknete, že to je jen do počtu, aby to zavřelo pusy nevrlým recenzentům. Další novinkou je pak možnost nosit u sebe dva Power Upy najednou. Takže můžete i plánovat, jak je použijete, byť to v zásadě při závodě není třeba. Jediné co mě mrzí je fakt, že mezi nimi nemůžete přepínat, takže pokud zrovna potřebujete banán a máte jako první naváděnou želvu, pak musíte nejdříve použít želvu. Ale to je jen taková drobnost. No a tím bych měl nejspíše shrnuty veškeré změny a novinky, které hra nabízí. To však není úplně pravda, jelikož Switch má oproti WiiU výhodu do začátku v tom, že jednotlivé Joy-cony lze používat jako ovladače, tedy není nutné používat oba na jednou. Takže si hru můžete okamžitě vychutnat s kamarádem a to bez nutnosti kupovat další pár Joy-conů a kdyby jste je přeci jen měli, tak do splitscreenu může najednou vlétnout celá čtveřice a to i v případě režimu handheldu. Jen to moc nedoporučuji vzhledem velikosti displaye. Když už na cestách splitscreen, tak maximálně ve dvou lidech. To je optimální počet. Čtyřku si nechte na doma.

Ale necítil bych se dobře, kdybych tohle považoval za celou recenzi. Přeci jen jsem osmí díl v původní verzi nehrál, jelikož WiiU nevlastním, takže se podíváme i na to, jak je na tom hra po obsahové stránce a to hlavně pro lidi, kteří se hrou také nemají žádné zkušenosti. Takže hra nabízí režim čtyři základní herní režimy: Singleplayer, Multiplayer (Splitscreen), Online Play (Online Multiplayer) a Wireless Play (Local Multiplayer). Není těch multiplayerů nějak hodně? No v zásadě, každý z nich mluví sám za sebe a není třeba je tedy blíže představovat snad jen krom toho lokálního. Ten je myšlen tak, že několik Switchů v blízkosti si může vytvořit propojení a hrát "LAN" party, tedy spíše WLAN. Kabelem Switch k netu nepřipojíte. Ostatní mluví za vše, jak jsem zmínil výše. Jen mě trochu mrzí, že když jsem chtěl hrát online režim, tak jsem měl často problém se připojit, ale když už se zadařilo, tak hrát proti 11 dalším živým hráčům je opravdu zábava, ať hrajete jakýkoliv mod, jenž hra nabízí.

Takže si přiblížíme hru pro jednoho hráče. Ta skýtá hned čtyři mody. Prvním z nich a tím asi nejstěženějším je Gran Prix. Těch máte ve hře hned celý tucet a každý z nich obsahuje navíc 4 unikátní tratě. K tomu si připočtěte ještě 5 režimů obtížnosti a máte vystaráno na opravdu dlouho. Obtížnost zde elegantně nahrazuje kubatůra motorů, kdy 50ccm je zde lehká obtížnost a 200ccm velmi těžká. Ale já mluvil o pěti obtížnostech. Tou pátou je Mirror, tedy jde o těžkou obtížnost, ale všechny tratě zrcadlově, tedy tam kde v trati byla zatáčka do prava je teď doleva a obráceně. Kromě šampionátu tu pak naleznete ještě režim Timetrial, což je klasický závod s časem, VS Race, což je takový šampionát podle vašich představ a s pravidly, která si sami stanovíte. Například může jít jen o čistokrevný závod bez použití Power Upů, či můžete vybrat jen jeden konkrétní Power Up, což se může zvrhnout i v šílenou banánovou bitvu. Posledním solo režimem je pak Battle Mode. V něm si opět můžete zvolit pravidla podle svého, akorát že kromě závodění od startu do cíle, zde mezi sebou bojujete. Například se v baloon battle. Kde musíte soupeřům sestřelovat balonky a ideálně se snažit, aby vám soupeř nesestřelil ty vaše. Match vyhrává ten, kdo má nejvíce sestřelených balonků. Je třeba mít na paměti, že pokud přijdete o všechny balonky, tak hra nekončí, ale jste do hry vrženi zpět, se třemi balonky, s tím problémem, že ty tři balonky jsou vám odečteny od vašeho skóre. Pokud se vám nedaří a balonky jste nikomu nesestřelili a z vás je jen pohyblivý terč, pak se vám pochopitelně skore neodečítá, taky není od čeho.

Všechny tyto mody je pak možné hrát i ve více lidech, což je rozhodně ještě o úroveň větší zábava. Ale co ovládání ve hře. Tady máte hned dvě možnosti. Buďto ovládat motokáru klasickým joy-conem při použití tlačítek a analogu, nebo můžete využívat citlivých gyroskopů v těchto unikátních ovladačích Nintenda Switch. Nintendo k této hře doporučuje Joy-cony zapojovat do volantíků, což jsou jen takové plastové nástavce. Ale věřte mi, že je opravdu nepotřebujete. Sice se to lépe drží, jelikož Joy-cony jsou poměrně malé, ale nic co by jste nezvládli. Nehledě na fakt, že volanty jsou jen kusem plastu, za nějž však dáte kolem 500kč, což za odlitý plast není málo. Hráči vlastnící Nintendo si však nejspíše již na vyšší ceny za originály zvykli. Nintendo nikdy nebylo levné a evidentně nikdy nebude.

Celkové zhodnocení

Celkově musím říci, že jsem se u posledního Mario Kart 8 Deluxe královsky bavil. Vizuál je malebný a líbiví, žádný fotorealismus, ale to u takové hry snad ani nechcete. Hratelnost je jednoduchá, avšak silně návyková. Level zábavnosti na úrovni maximální. Tady opravdu platí, že někdy málo je více, tím nemyslím po stránce obsahu, ale konceptu, který je jednoduchý však funkční a zábavný. To je oč tu běží. Nintendo Switch má zkrátka další skvělou hru do svého portfolia, kterou by jeho majitelé rozhodně neměli minout. Akorát ten online multiplayer občas zlobí, ale to se snad brzy opraví.

Hodnocení: 9/10