Need for Speed The Run - recenze

Kdyby měli vývojáři hry s titulem Need for Speed číslovat, asi by koukali jaké číslo, ta jejich hra má a The Run by byl NFS s pořadovým číslem 16. Ano, 19 let, tak dlouho s námi tato série je. A číslo 16 také není zcela přesné, jelikož jsem nezapočítal tituly Nitro (pouze Nintendo Wii  DS) a The World (online hra), které jsou tak trochu o něčem jiném.

Za tímto vývojem, jakožto za každým dílem, stojí společnost Electronic Arts, nebo zkrátka EA, jak chcete. Konkretně se o The Run zasloužilo jejich vývojářské studio Black Box, které má na svědomí i titul NFS Undercover. The Run to měl tento rok těžké, protože z dílen EA vyšlo letos několik titulů. Není třeba jmenovat Battlefield 3, se kterým však má NFS The Run jednu věc společnou, a Mass Effect 3.

S mrazem na zádech
Zmiňoval jsem se o jedné společné věci s BF3? Asi si říkáte, co by mohlo mít Need for Speed společného s válečnou hrou, jakou jest Battlefield. Pokud stále nevíte, tou společnou věcí je high-tech engine Frostbite 2, z něhož zkrátka běhá mráz po zádech. Nejen, že Frostbite 2 posouvá hranice grafického zpracování o několik příček, ale nabízí i řadu dalších specifikací, které hru podstatně posouvají dále.
The Run vypadá nádherně, pokud tedy vlastníte silnější mašinu ke hraní, jelikož výkonný engine si žádá výkonný stroj. Navíc těch prostředí, která ve hře uvidíte, jedete od budovami zaplněných měst, přes lesy, pouště i dokonce vrcholky zasněžených hor, a každé vypadá velice povedeně. A modely aut? O těch snad ani nemluvím, vše zkrátka vypadá úžasně a dokonce i při nízkých úrovní detailů.
 
Co však ve hře krapet zaostává, jsou animace. Ty vzhledem k použitému enginu působí spíše zaostale, než aby voněli novotou. Třeba je to ale tím, že i v těch animacích občas budete muset zmáčknout nějakou tu klávesu. Ale ani tohle vám nezkazí nic na celkovém dojmu z pohledu na jeho grafické zpracování jako celku.

Ze San Francisca do New Yorku pro milióny
Hra se opět vrací ke svým dílům, které měli ve svém obsahu nějaký ten děj. A v The Run hraje větší roli, než kdy před tím. Vše začíná jako scéna vystřižená z akčního filmu, možná by si někdo řekl „Že by další díl Fast and Furios (Rychle a zběsile). Co by Jack, se musíte dostat z auta, které má být co nevidět rozdrceno ohromným lisem. Když utečete, sejdete se svou kamarádkou, která vám nabídne podíl z výhry v závodě zvaném Štvanice, ve kterém jde doslova o miliony dolarů.
V čem je háček, závod se totiž jede napříč celými Spojenými státy a má jen jedno jediné pravidlo, žádná pravidla nejsou. To vám, jak sami zjistíte, dost zkomplikuje vaší cestu k výhře. Vyhrát chce prostě každý a navíc jeden z účastníků závodu vás chce za každou cenu vyřadit, a jelikož má mocného strýčka, cestu vám dost opepří a nejednou se budete muset vyhýbat kulkám z mafiánských aut a helikoptéry. Policie však také nespí a ani ta vám výhru nedá jen tak.
No není to příjemné, když máte ujet 4000 kilometrů a někdo se vás snaží zabít. No ono aby toho nebylo málo, v jednom závodě jde po vás i matka příroda, když budete sjíždět po uzavřených cestách z vrcholků Skalistých hor s vysokým stupněm lavinového nebezpečí. Nic vám cestu neulehčí.

Nic není zadarmo!
Pokud nejste víkendový hráči, kteří si hru střihnou na nejlehčí obtížnost, pak vězte, že většina závodů pro vás bude velký oříšek a ne jednou závod budete muset opakovat. Vývojáři se vám pokusili pomoci a tak máte ve hře přetáčení, tj. že pokud auto zdemolujete nebo vás zatknou, hra vás převine zpět k nejbližšímu checkpointu. Pokud jste ovšem adrenalinový hráči, můžete hru po jednom dohrání spustit na extrémní obtížnost a tak sobě ukázat kolik toho ve vás je.
Jinak hra běží v rychlém tempu. Závody, jsou svižné, rychlé a odehrávají se na spoustě rozličných prostředí, jenže The Run není jen o závodech. Čas od času vylezete z vozidla ven, ale pokud byste čekali pouhou animaci, jste na omylu. V animaci musíte ve správný čas stisknout tu správnou klávesu, případně tlačítko gamepadu, na kterém jsem kupříkladu hrou prošel, a pokud se netrefíte, zkoušíte to znovu a znovu. Někdy je to poněkud frustrující a říkáte si „To tam nemohli dát jen nějaký filmeček!“ 
Součástí hry, je stejně jako v posledních dílech systém Autolog, ve kterém můžete své časy a úspěchy porovnávat se svými přáteli, nebo se s nimi v nějakém tom závodě utkat. Co mě ovšem dosti zklamalo, je hrací doba, ta vám, pokud jste hodně dobří, nebo pokud hrajete hru na nízké obtížnosti, zabere sotva 2 a půl hodiny vašeho času. Smutné, ale může vás potěšit mód výzev, který vám jisto jistě pár hodin na hraní přidá a pokud ani to nestačí, zkrátka si střihněte multiplayer.

Sečteno
Pokud jste fanoušky série, hra by vám rozhodně neměla chybět ve sbírce. Přináší vám totiž opět jiný pohled na závodění, který jste v NFS ještě neviděli. Navíc vše běží v kabátku enginu Frostbite 2, takže je na hru i krásný pohled. Co by vás mohlo odradit, je však šíleně krátká doba, za kterou hru dokončíte, hrací dobu vám ovšem může prodloužit série výzev nebo multiplayer.

Klady: 
Grafika
Originální zpracování 

Zápory: 
Krátká hrací doba
HW nároky

HODNOCENÍ 70/100