Když jsem se před dvěma roky opět vrátil k hraní virtuálního hokeje, nemohl jsem si nevšimnout, jakou cestu za těch několik let série uběhla. Jelikož před NHL 15 jsem naposledy hrál NHL 07, což už je pěkná řádka let. Bohužel zrovna ročník 15 byl ochuzen o řadu herních režimů, které se ve směs navrátili v NHL 16, ale letošní ročník NHL 17 chtěl jít přeci jen ještě kousek dál a nabídnout opět trochu více režimů. Takže se společně můžeme jít podívat na to, jestli se konečně série NHL někam posunula právě s tímto ročníkem, protože slibovaných inovací nebylo málo.

Hned z prvního spuštění jsem měl z nového ročníku pocit, že vše bude takové plynulejší a ten pocit ve mě zanechalo jen prosté nabíhání menu, které následoval finálový zápas Stanley Cupu mezi San Jose Sharks a Pittsburg Penguins, který sem bohužel ke své ostudě prohrál, byť mám se Žraloky něco nahráno. Ale i ten jeden zápas stačil k tomu, abych byl utvrzen v tom, že celkově hra samotná působí plynulejším dojmem a není to opravdu dáno snímkováním, jelikož to je opět stanoveno na 60 snímků za sekundu. Bylo to hlavně tím, že pohyby hráčů, práce s pukem, tedy celková dynamika hry byla nádherně plynulá. I spoluhráči v rámci umělé inteligence si více najížděli a sami bránili. Což sem si v minulých ročnících nikdy nevšiml, tedy alespoň ne v takové míře, aby to zanechávalo nějaký efekt. I puk se více chová jako puk a brankáři, byť mají opět nějaké ty chybky, tak jsou v té bráně opět o něco uvěřitelnější.

No asi se můžu z této sekce přesunout jen o kousek dál a tím bude grafické zpracování. Tady na mě padlo mírné zklamání, jelikož zde k téměř žádnému posunu nedošlo. Ano, najde se tu pár drobných detailů, ale ty jsou hlavně v efektech, či animacích hráčů. Tedy ano obličeje jsou opět o něco věrnější, ale tím by výčet vylepšení mohl skončit. Vše bylo tentokrát cíleno k tomu, aby celková atmosféra na hřišti byla tím pravým ořechovým, a to se hře také ve směs daří. Naproti tomu jsem ale čekal přeci jen něco víc. Pochvalu vývojářům uděluji za soundtrack, který opět lahodil mým uším a je přesně takový jaký má u takového titulu být. I atmosféra je uvěřitelnější a to obzvláště v režimu Světový pohár, kde můžete slyšet při zápase České Republiky pokřiky ČEŠI!!! ČEŠI!! A já byl najednou ve svém živlu.

Ano, vidíte dobře. Novým režimem v letošním ročníku je licencovaný Světový Pohár. Licenci EA získali na celý turnaj, jeho logo, oficiální rozpis, a šest týmů z osmi, kdy zbylé dva jsou vytvořeny z několika zemí. Svou licenci tak má Česká Republika, Rusko, USA, Kanada, Finsko a Švédsko. Zbylé týmy tvoří taková směska v podobě Výběru Evropy a Výběru Ameriky do 23 let. Kdy tým Evropy je namíchán hlavně ze Švýcarska, Slovenska, Německa a Rakouska, a tým Ameriky je zase směska hráčů z USA a Kanady do 23 let. Celkově na mě celý tento režim působil velmi dobře odladěn, není tedy nikterak dlouhý, ale své místo ve hře rozhodně má. A s naším Českým týmem se mi podařilo i zvítězit na obtížnosti profesionál, což beru jako úspěch a to obzvlášť když se považuji za víkendového sportovního hráče. Každopádně trofej jsem nad hlavu pozvedl. A tento režim beru jako pěkně plus. Bylo by ale dobré mít na paměti, že tyto týmy nenahrazují původní týmy, které zastupovaly státy v předchozím díle, i ty zde najdete a na jejich dresech opět jen vlajku dané země a to včetně ČR, kdy je ovšem soupiska hráčů poněkud jiná, osobně mi sedla ta s týmem pro Světový pohár.

V rámci ostatních režimů vlastně k žádným změnám nedošlo v rámci NHL 17, ale díky dobře navrženému menu se v každém z nich dobře orientuje a je jedno jestli hrajete režim Be a Pro, Be a GM, Play-Off, či Sezonu. Tedy mám pocit, ale ruku za ohně bych za to nedal, že režim Sezony v minulém díle nebyl. Takže já okamžitě začal hrát sezonu v rámci české ELH. Pochopitelně ve hře nechybí ani režimy pro hraní Online, či oblíbený Ultimate Team. Kterému se osobně nikdy ne chuť nepřišel, ale to je holt můj osobní názor. Tím, ale tento režim nikterak neodsuzuju, ale v mém hráčském srdci si své místo zkrátka nezískal a v EAHL asi také zrovna bodovat nebudu a to hlavně tím, že nabouchané hráče se s ovládáním skill stick opravdu se svým hybridem jen tak nedám, ale musím říct, že jeden multiplayerový zápas online jsem i vyhrál. Jeden z cca deseti, takže žádná sláva. To už mám lepší bilanci na horkém křesle pěkně u jedné konzole, tam je vítězství podstatně více.

Ve hře nechybí pochopitelně možnost vytvořit si svého hráče, což je logické, když hra obsahuje režim Be A Pro, v němž sledujete a hrajete kariéru pouze v rámci jednoho hráče. Kromě toho můžete vytvořit i celý tým, nebo týmy. Pokud budete mít tu trpělivost, můžete si vytvořit z vlastních týmů i celou ligu. Já tu trpělivost opravdu neměl. V rámci této tvorby si vytvořite vlastní logo, design dresů a vše co k tomu patří. Nově si také můžete vytvořit svůj stadion, ale tady je opravdu jedno velké ale. Když tuto možnost EA avizovali, čekal jsem nějaký komplexní editor, ale místo toho jsem se dočkal jakých si předvoleb, které si můžete v rámci možností natřít, jakými chcete barvičkami. Takže tam kde jsem byl velmi potěšen novým režimem, tak tady ke mně dorazilo poněkud silnější zklamání, ale je to dáno mými očekáváními, která byla vyšší, než bylo nejspíš zdrávo.

Celkové zhodnocení

Nové NHL 17 působí opět komplexnějším dojmem, než tomu bylo v předchozích dvou ročnících. Nabízí opět o něco více obsahu a celkově vypadá opět o chlup lépe. Na druhou stranu postrádá nějaký vyšší pokrok po stránce vizuálu a klame editorem stadionu. Pokud však hledáte dobrou hokejovou hru, pak tento ročník je za poslední dekádu rozhodně tím nejlepším, byť je stále co vylepšovat. To se dozvíme, ale nejspíše až příští rok, kdy NHL 18 bude přecházet na engine Frostbite, na kterém poběží letošní FIFA 17.

Hodnocení: 8/10