Malá hádanka. Je to ve vývoji přes deset let, nikdo to nikdy neviděl a mělo to původně vyjít ještě na Playstation 3. Co je to? Ano, jistě řeč není o něčem jiném než o samurajském hardcore rpg Nioh. To se konečně ukázalo světu ve svém malém alfa demu. Těžko říci, co mohlo stát za tak dlouhým vývojem. Každopádně vývojáři z Team Ninja se odhodlali světu ukázat, že jejich hra stále žije a dokonce již v jisté formě funguje. Proto také, jako omluvu všem čekajícím, vypustili toto alfa demo, ze něhož se s vámi podělím o své dojmy z hraní.

Před spuštěním této alfa verze mi hlavu protínala spousta myšlenek týkajících se této hry. V základu se jednalo o to, co mám vlastně od této hry čekat. Osobně jsem o ní slyšel teprve nedávno a tak mé představy byly velmi mlhavé. Věděl jsem pouze to, že se bude jednat o samurajské rpg, které se tématu samurajů a samurajských legend bude velmi úzce dotýkat. To jsem však ještě nečekal, že mě bude čekat další hra typu Dark Souls, ne-li o ždibíček těžší. Ta podoba s těmito hrami byla naprosto nediskutabilní. Tak třeba pokud budete v demu hledat příběh, budete se muset zavrtat hluboko do zdrojového kodu hry a ani tak toho moc nezjistíte. Víte jen to, že hlavní hrdina odněkud připlouvá a náhle jste vrženi do víru samotné hry. Nevíte proč tam jste, odkud jste, zkrátka nic. Ale myslím, že to v tomto případě ani nebyl cíl vývojářů, dozajista plná hra nám nějakou tu samurajskou legendu nabídne a jisto jistě bude stát za to. Jejich cílem bylo ukázat hru v pohybu a nechat osahat hráče hlavní herní mechaniky.

Není nač otálet a vrhneme se na samotnou hratelnost. Herní mechaniky jsou velice podobné těm s Dark Souls, avšak zde jsou ještě trochu více rozvedeny. Tento titul je mnohem více rpg, než jeho konkurence, což je ale zatraceně dobře. Jelikož vy sami máte na vývoji postav velký vliv. Tak už jenom samotný soubojový systém je daleko komplexnější. Máte totiž na výběr ze tří technik boje, mezi nimž jde lehce přepínat během samotného boje. Celé je to velice intuitivní a dobře navržené.

Techniky jsou zaměřené na základní postoj a uchopení samotné zbraně. Z těchto úchopů a postojů následně vycházejí údery, které se liší ve všech možných aspektech. Úchop ze spodu je určen pro rychlé byť nejméně poškozující údery, ale stojí zároveň nejméně výdrže. Naproti tomu úchop a pozice zbraně z výšky působí devastující poškození, avšak vaše výdrž bude trpět, tedy alespoň z počátku. Nakonec je tu i zlatá střední cesta, kterou budou všichni používat asi nejčastěji. Je vhodná takřka na všechny možné nepřátele, i když jak jsem brzy zjistil ve hře se bude nacházet mnoho rozličných soupeřů, kteří budou vyžadovat jiný přístup v boji a tyto varianty boje dostojí svému poslání.

Jak jsem se zmínil výše, tak hra klade daleko větší důraz na vývoj postavy, než je tomu u Souls her. I když dosažení vyšší úrovně je zde založeno na stejném principu. Tedy nebohé zbloudilé duše padlých to nejsou, ale jde spíše o životní sílu. Každopádně i zde pokud zemřete, pak o veškerou životní sílu přijdete a máte jen jednu šanci se k ní dostat, jinak pokud zemřete někde během cesty k ní, pak zmizí v nenávratnu. Pokud se vám však podaří všechnu nastřádanou energii udržet a dostanete se až ke svatyni, která zde zastupuju takové centrum všeho, můžete postoupit na další úrovně a při každé z nich si navýšit jeden z dostupných atributů. Zároveň však dostanete body, které lze investovat do skillů s danými zbraněmi, či předměty. To způsobuje nejen vyšší damage s danou zbraní, ale také nové pohyby se zbraněmi, či zakončovací údery, což úplně mění pohled na samotné souboje. Vaše postava je také svázána s některým prastarých duchem válečníka, kterého si taktéž můžete vybrat. Každý z nich zde zastupuje jeden element. Tito duchové vám pak mohou propůjčovat magické schopnosti. Variabilita během boje je tak na vysoké úrovni a kombinace pohybů je díky různým stylům boje nezměrná.

V úvodu jsem psal, že hra mi přijde také poněkud náročnější. Hra tomu vděčí hlavně průběhu samotných soubojů. Jelikož vaše výdrž je zde základním pilířem všeho. Pokud provedete úderů moc, pak se postava zadýchá a na pár sekund lape po dechu, což může být v souboji kritickým až fatálním okamžikem. Takže souboje s každým soupeřem jsou otázkou načasování a precizního úderu. Každý nepřítel k boji také přistupuje rozdílně a disponuje také rozdílnými technikami boje a těm se musíte přizpůsobit. Ideální je se na daného nepřítele zaměřit, ale to v případě tohoto titulu není zcela přesné. Na rozdíl od Soulsovek, zde nejste neustále fixování na soupeře, takže pokud budete ustupovat vaše postava poběží zpět, ale kamera naštěstí na soupeře zůstane fixována. Nejlepší je používat drobných úskoků a ústupu využívat hlavně pro doplnění výdrže a hlavně při souboji s více protivníky. Takže jestli jste si také mysleli, že Dark Souls je tím nejvyšším milníkem v žánru, tak Nioh svému sokovi řekne: "Tak ty už první nejsi!".

Když už tu tak porovnávám Dark Souls s touto hrou, tak by se asi slušelo zmínit technickou stránku hry. Ta tedy ve všech možných ohledech hry a engine od From Software předčí. Grafická stránka hry je v rámci žánru opravdu na výši. Titul běží více než plynule a disponuje jak ostrými texturami, tak spoustou dalších efektů, které jsou tvořeny buďto světelnými prvky místního světa, či mlhou. Titul si nebere servítky v ničem a je i do jisté míry brutální. Takže o létající končetiny a prýštící krev nouze není. Krev také bude ulpívat na vaší postavě, což přidává na samotné surovosti titulu. Celé to zní hezky že? Ale co kdyby vám někdo řekl, že chcete plynulejší chod této hry ? A vy jen kývali, ano chceme. Tak super tu možnost zde máte, ale něco tomu musíte obětovat. Tak primárně hra poběží v nižším rozlišení a bude ochuzena o několik efektů, ale na druhou stranu poběží v rychlejším snímkování. Já však volil cestu kvalitnější podívané, jelikož framerate je v tomto případě více než dostačující, obzvlášť když se nepohne ani o píď.

Nioh ve mě zanechává spoustu pocitů a většina z nich je v kladném slova smyslu. Ano, nemohu se nezmínit, že těch úmrtí bylo někdy tolik i v případě obyčejných vojáků, že se frustraci místy dostavovala. Ale ruku na srdce, kdo si dobrovolně pustí do takového titulu a nepočítá s tím, že bude umírat a umírat a umírat a zase umírat? No asi nikdo. Většina hráčů se radši takové hře vyhne, ale konec konců pokoření takové hry přináší mnohem větší uspokojení, než jakýkoliv jiný titul. Vývojáři nám touto alfa verzí své hry dokázali, že i přes svůj dlouhý vývoj může z Niohu vzniknout velmi kvalitní titul, který má nakročeno k tomu poslat zakládající hru svého žánru na onen svět.