Recenze Sniper Elite 3 - Jedna střela může změnit historii

Recenze Sniper Elite 3 - Jedna střela může změnit historii

Tak je to tady! Začít pištět, radovat se, sténat slastí, no prostě bejt z toho na větvi. Ptáte se proč? No protože po dlouhé době vychází hra z prostředí 2.světové války a dokonce se jedná o pokračování populární série Sniper Elite. Hned na úvod musím říct, že co do očekávání, ohledně třetího Sniper Elite jsem byl velmi napjat jak toto pokračování dopadne. Jelikož k této sérii jsem si našel cestu už tehdy v roce 2005, kdy vyšel první díl na PC. A už před těmi 9 lety mě tato hra něčím chytla a nepustila, možná to bylo samotné prostředí kde se hráč pohyboval, nebo samotná vize hry za odstřelovače z pohledu třetí osoby s krásným záběrem na střelu letící skrz hlavu skopčáka. No každopádně teď tu máme třetí díl, který jde po vzoru druhého dílu a ještě vylepšuje již zavedené mechaniky.

Křičte sláva! Konečně hra z 2. světové

Ve hře se opět vžijete do role odstřelovače Karla Ferburna, který opouští evropská bojiště a vydává se bojovat za svobodu do o dost slunnějšího a teplejšího prostředí Afriky. Pokud si říkáte, že na poušti se vlastně není čím kochat, tak vás ihned mohu vyvést z omylu. Jelikož spousta lokací je ve hře situována do různých oáz, menších vesniček a táborů, přes starobylé stavby až po pevnosti jakou byl Tobruk. Je tedy skvělé, že konečně byla využita další stránka tohoto největšího konfliktu moderní historie  a že si můžeme opět zopakovat dějiny, jen z trochu jiného prostředí, než několikrát omílané vylodění v Normandii.

Z děje samotného nechci moc vyzrazovat. No ono vlastně není co, jelikož hra je dosti inspirovaná skutečnými událostmi, jen si vypráví svůj vlastní příběh očima právě našeho hrdiny Karla. Toto vyprávění je pěkně provedeno formou videí před a po dohraní misí, která sou vedena formou malovaných scén, což vůbec nevypadá špatně a pokud se zaposloucháte do hlasu vaší postavy, tak ten skvěle zapadá do kontextu s onou krutou realitou tehdejší války.

Výstřel a přesun

Pokud se někteří bojí toho, že by hra byla plná přednaskriptovaných událostí a hra je jeden velký hollywoodský koridor, tak vás mohu uklidnit, že to tak není. Cut-scén je v samotných misí poskromnu a o koridoru se v tomto případě také mluvit nedá. Hra totiž sází hodně na to, že si danou misi projdete jak vy uznáte za vhodné, ale předem varuji, že pokud se rozhodnete projít danou misi rambo stylem ala Call of Duty bude vás čekat hořká porážka.

Hra si dost zakládá na tichém postupu a na neustálém přesouvání vaší pozice. Což je vlastně prvek, který k tématu odstřelovače patří. Je to celkem jednoduché, každý výstřel odstřelovací pušky je slyšet na míle daleko a tak všichni náckové v okolí okamžitě zalarmují, krom nebohého vojáčka, kterému právě kulka vaší pušky provrtala lebku.

Takže to nejlepší co po takovémto výstřelu udělat je urychleně zmizet z pozice, ze které jste vystřelili. Protože, a to musím zaklepat, umělá inteligence nepřátel konečně není blbá. Snaží se vás obejít, sevřít do kleští a celkově sledují co se kolem děje a jak na vás jednou přijdou, tak už vlastně jejich míra pozornosti nikdy neklesne k nule, i když se jim skryjete.

Naštěstí na některých pozicích je možné výstřel vaší zbraně maskovat za hluk jiných strojů a zbraní. Například při střelbě z děla se výstřel vaší pušky lehce ztratí. Bohužel takových momentů ve hře moc není. Je tu však možnost si takovéto příležitosti aktivně vytvářet sabotáží dieselových agregátů, které pak vydávají v určitých chvílích zvuky připomínající nastartovaný starý Zetor.

Chcete si ošetřit zranění? Použijte lékárničku.

Dalším prvkem, za který jsem byl neskonale šťastný, je potřeba lékárniček a bandáží pro obnovení zdraví. Prostě sláááááva, žádný autoheal. Také je pravdou, že jste docela slušně zranitelný a při obtížnosti Sniper Elite na kterou jsem hru hrál a kterou bych přirovnal k hard, stačí pár ran a klepete bačkorama v písku. Navíc to, že hru nemůžete projít rambo-stylem, alespoň v této obtížnosti, je fakt, že u sebe nenesete příliš mnoho munice a tak se mi stalo i to, že jsem se v některých chvílích ocitl i úplně bez ní. V takovýchto případech je pak ideální označit si cíle v dosahu a pro změnu místo palných zbraní vytáhnout nůž. Musím také upozornit, že munici je třeba sebrat z těl padlých nepřátel, tudíž je důležité těla prohledávat a může se vám stát, že vojáci u sebe žádnou nemají, neboť všech vypotřebovali při střelbě na vás. Při odhalení vaší pozice a při zahlídnutí vaší postavy okamžitě spustí na dané místo palbu a poplach. Pokud tedy hledáte další možnost doplnění munice, pak jsou to hlavně bedny s municí.

Pouště nejsou jen z písku

Musím říci, že grafické zpracování hry, sice nepatří úplně na fotorealistický vrchol, ale rozhodně patří k těm dobrým. Tedy musím uznat, že ve verzi pro Xbox One, kterou máme k dispozici, vlastně vypadala velice povedeně a líbivě.  Sluneční paprsky se prořezávali skrz listy palem, vítr zvedal vrstvy písku, vlnily se v jeho moci různé keříky a nakláněl stromy. Při průchodem vyššími travinami se kolem vaší postavy ohýbali. Textury jsou krásně ostré, prostředí i přestože se pohybujete pouští vypadá krásně a celkově je krása na tyto scenérie pohledět. Navíc framerate se celkem stabilně držel na 60 snímcích za sekundu, jediný pád FPS kupodivu přišel v úplně nenáročné scéně v pevnosti, kdy se obraz opravdu drbal, jenže to bych spíš dal za vinu chybě ve hře, než konzoly. Je to hlavně z toho důvodu, že ten samý pohled na tu samou věc z trochu jiného místa nezpůsobil žádné zaškobrtnutí. Ale musím tedy vytknout, že v některých případech, kdy jsem se na skále plazil na vysněnou odstřelovací pozici, jsem se najednou plazil skrz skálu. Naštěstí těchto grafických chyb je opravdu poskromnu. Možná to mělo co dočinění s tím, že během mého hraní se v úvodu stahoval 16 GB update. Ano, je to tak! Ale naštěstí je hru možné hrát i během jeho stahování a instalace. Musíte však počítat že tato věc se promítne i do samotné hry, kdy tedy docházelo k dropům FPS, ale po dokončení stahování jsem danou misi prošel znovu a už k tomu nedocházelo, takže se jen potvrdilo, že viníkem je opravdu jen tento velký update. Navíc musím vývojáře pochválit, že nasvícení okolí má vliv na stíny, které se opravdu dynamicky mění, což také přidává na líbivém efektu.

Sama o sobě je pak kapitola rentgenového modu při výstřelu z odstřelovací pušky, ten opět od dvojky prošel drobnou úpravou, kdy krom kostry nepřátelského vojáka, se při průniku střeli tělem zasaženého nebožáka  zobrazuje i jeho svalstvo a orgány. Další novinkou je také možnost zasáhnout klíčové části vozidel, kdy se pak můžeme pokochat, jak střela proniká skrz motor například náklaďáku, nebo dokonce je možné zasáhnout nádrž a nechat vůz vybuchnout i s posádkou.

Zvuk je důležitý

Dále co musím vypíchnout je zvuková stránka hry, která se podle mě opravdu povedla a opět o něco oživuje prostředí. Pokud se konflikt odehrává za bílého dne na otevřeném bojišti, pak poznáte, že k nějakému konfliktu opravdu dochází. Takže v pozadí jsou slyšet výbuchy a střelba, zatímco v nočních misích slyšíte různé noční tvory nebo rozhovory, které mezi sebou vojáci na stráži vedou. I zvuky zbraní jsou povedené a nepůsobí takovým tím umělým dojmem, jaký ve mě občas nechávali zvuky zbraní v sérii Call of Duty.

Bez zbraní válku vést nelze

Když si vezmu na paškál zbraňový arsenál, tak co se týče pušek, samopalů a pistolí je celkem skromný a od každého čítá 3-4 zbraně. Ovšem je tu i možnost nosit granáty, nášlapné miny, dynamit nebo nástražné miny. Ovšem musíme brát v potaz, že jsme v Africe a zdrojů tu opravdu moc není. Vlastně, že by mi nějaká zbraň vysloveně chyběla se říct nedá. Navíc většinou jsem hru procházel čistě s odstřelovací puškou a strategií výstřel/přesun a občas použil pistoli s tlumičem. Dále bylo celkem fajn využití i všech výbušnin, které vám mohli pomoci připravit krásnou past na nic netušícího oficíra.

Závěrem

Takže když si to shrneme. Máme tu po dlouhé době hru z prostředí 2. světové války na kterou se už nějakou dobu spousta lidí třese a můžu dodat, že se vskutku povedla a krom pár výtek jsem nepostřehl nějaké větší chyby. Na grafickou stánku hry se hezky kouká, postup hrou je na vás, nepřátelští vojáci konečně používají mozek, pak k tomu přidejte slušnou dobu hraní, která činí nějakých 12-15 hodin, podle toho jakou obtížnost. no řekněte sami co víc si přát. Sniper Elite 3 je typický příklad toho, že dobrá hra nepotřebuje hollywoodské efekty a spoustu filmových cut-scén. Navíc mohu říci, že pokud jste vlastníky PC a nehrajete na konzoly jako já, tak se můžete radovat i z české lokalizace. Jestli si myslíte, že hru zbytečně přechvaluji, tak si ji zkuste a uvidíte sami. Já mohu s klidným srdcem říci, že Sniper Elite 3 Afrika se řadí mezi jednu z nejpovedenějších her tohoto roku.

HODNOCENÍ: 9/10