Legenda o princezně Zeldě je s námi již pěknou řádku let. První hra vyšla v roce 1986 na Famicom Disk System a od té doby urazila pořádný kus cesty. Já se bohužel poprvé střetl s touto ikonou společnosti Nintendo poprvé v minulém roce a to s titulem pro Nintendo 3DS, The Legend of Zelda: Majora's Mask, jenž jsem tenkrát také recenzoval. Tento díl ve mě zanechal ve skrze pozitivní dojmy, co to tu povídám, ze hry jsem byl doslova nadšen. A když jsem viděl poprvé záběry ze hry, o níž celý tento článek bude, tak jsem si řekl, že tu hru musím mít. Řeč je pochopitelně o posledním dílu této Legendy, The Legend of Zelda: Breath of the Wild. Tento díl sice vyšel i na již několik let sloužící konzoli Nintendo Wii U, ale zároveň se stala launchovým titulem nové konzole od Nintendo a tou je Switch. Právě na této konzoli jsem hru hrál, recenzoval a ba co podstatněji se těším jejímu světu stále. Společně se tedy vydáme vstříc království Hyrule a novému příběhu o princezně Zeldě.

Příběh se odehrává 100 let po strašlivé katastrofě, kdy bájný gigantický démon Calamity Ganon povstal aby zničil království Hyrule. Postavili se mu čtyři šampioni, jenž měli moc nad obřími legendárními strážci království Divine Beasts a menšími ochrannými jednotkami nazývanými Guardians. Naneštěstí moc Ganona byla natolik velká, že ovládl ty, jenž měli království zachránit ,obávané Divine Beasts a Guardiany, a obrátil je proti království Hyrule. Svět jak jej obyvatelé znali byl pryč. Šampioni byly poraženi a princezna Zelda uvězněna. Poslední poražený šampion Link byl uložen do Svatyně vzkříšení ve snaze, že bude zachráněn a jednou se bude moci postavit největšímu zlu, které kdy zachvátilo Hyrule. Link se opravdu po století probouzí do světa, jenž než jako civilizaci připomíná nespoutanou divočinu s posledními záchvěvy království, jenž tu předtím stálo. Ke smůle všech Link během oživovacího zdlouhavého procesu ztratil paměť. Stále má v tomto světě řadu přátel, kteří na něj nezapomněli a pokusí se mu pomoci splnit tento obtížný úkol a navrátit zpět jeho vzpomínky.

Je jasné, že legenda by se nestala Legendou, kdyby celý příběh nebyl uzpůsoben ku preciznímu vyprávění dějové linky. Vývojáři během psaní příběhu mysleli naprosto na všechno, na každý detail, na každou možnou skulinku v příběhu a vyplnili jí smysluplným vyprávěním. Vše, co vám jakákoliv postava řekne má nějaký smysl, či vám doplní chybějící střípky příběhu k jehož celkovému porozumění je potřeba vše sledovat, byť jeho premisa není nikterak složitá. Dokonce postavy ani nemluví, vše je řešeno textovou formou, což by se dnes dalo považovat za archaismus, ale opak je pravdou. Na přečtení dialogu máte času kolik chcete a nic vám tak neuteče. Nadabované jsou akorát cut-scény, jichž opravdu mnoho není, ale za to dokážou svým pojetím udržet a zaujmout a to je velice důležité.

Každopádně, hlavní poslání, hlavní mise, úkol chcete-li je daný hned od samého začátku. Musíte porazit Calamity Ganona a navrátit království jeho tehdejší slávu. K jeho porážce, ale budete potřebovat spojence a to né ledajaké. Vaším neméně důležitým úkolem bude vrátit na stranu dobra čtveřici bájných Divine Beasts, bez nichž by byla porážka Ganona jen marnou snahou. Hra je pochopitelně ryzí rpg, avšak jdoucí si svou vlastní cestou a zvysoka kašlající na dnešní zavedené standarty. Nabízí tak i řadu vedlejších aktivit u nichž vás, ale nikdy nevede za ručičku a to ani v případě těch hlavních. Bod na mapě vám to ukáže jen v případě, že vám někdo řekne přesnou lokaci onoho předmětu, člověka, či nepřítele. Ve spoustě případů však dostanete jen rady, náznaky, či pověsti o tom, co vlastně máte dělat. Což znamená, že u hraní budete mnohdy potřebovat i mozek, ale také to znamená, že hra vám nechává volnou ruku a kolikrát se ke splnění daného úkolu prostě náhodou nachomítnete, což mě potěšilo. V této hře má vše svůj smysl, svůj vlastní ekosystém.

Výše sem zmínil, že tato hra kašle na nějaké zavedené západní systémy rpg a není to myšleno jen v rámci úkolů, ale i v tom, jak svou postavu vylepšovat. V tomto titulu nenajdete žádné zkušenostní body, ani úrovně, nic podobného. Veškeré vylepšení, každý podstatný předmět, jenž vám umožní postup ve hře dál je nutné si zasloužit. Dalo by se říci, že vždy je to něco za něco. Kupříkladu pokud si chcete navýšit hodnotu svého zdraví, či staminy, pak musíte získat takzvané  Spirit Orby. Ty je možné získat za splnění výzev ve Svatyních starších za splnění jejich zkoušky. Zkouška se může týkat nějakého logického puzzlu, či soubojem s menším Guardinem a někdy může být samotným testem vůbec schopnost se ke Svatyni dostat. K navýšení jednoho bodu zdraví, či staminy tyto orby potřebujete vždy čtyři. Někdy se může stát, že bod zdraví, či výdrže získáte i za splnění důležitého úkolu, což je vždy bodem k dobru.

Během hraní vás může potrápit i velikost inventáře. Týká se to hlavně slotů pro zbraně, luky a šípy, a na nakonec štíty. Ty se mi podařilo rozšířit díky pomoci skotačící obří živé brokolici s rumba koulemi. I když aby vám tato NPC dokázala pomoci potřebuje semínka Korok do jejích koulí. První upgrady stojí jedno semínko, ale s každým dalším navýšením musíte jedno přidat. Semínka přitom není snadné nalézat. Dostanete je za nalezení malých Koroků. Ti se mohou schovávat prakticky kdekoliv, či se vám mohou zjevit za vyřešení jednoduchých puzzlů rozesetých po mapě, ale není jich mnoho. A proč by vás měl inventář vlastně trápit? Každá zbraň nebo štít má svou spotřební lhůtu, tedy s každým použitím se opotřebovávají, až se nakonec rozbijí. Což znamená, že budete u sebe potřebovat někdy řádný arzenál zbraní. Ale čím vzácnější zbraně to jsou, tím více vydrží. Tím nejlepším, co ve hře můžete mít je pak Master Sword of Ressurection, jenž vydrží vše a jeho nalezení je i jedním z questů hry. Ke škodě nebude ani to, když naleznete Ancient Gear, jinak řečeno prastarou zbroj.

Tu je možné i nechat vyrobit v laboratořích, jichž je také po světě Hyrule několik. Což by se dalo považovat za další bod v naší recenzi. Tyto laboratoře vám opět mohou pomoci s vývojem vaší postavy a s výrobou výtečného prastarého vybavení, či vylepšováním run uvnitř vašeho Sheikah Slate. Jo, já vám vlastně o tomhle ještě nic neřekl. Sheikah Slate je zařízení, jenž kdyby patřilo princezně Zeldě a jenž má moc zničit temné síly uvnitř zařízení a Svatyní v království. Kromě toho vám umožňuje zobrazovat mapu, spravovat inventář, či používat runy. Runy byly jinak vaší první odměnou v rámci úvodní lokace, jenž byly ukryty v prvních čtyřech Svatyních. Díky runám můžete pohybovat kovovými předměty, vytvářet bomby, zastavit čas, či vytvořit ledovou kru. Všechny tyto vlastnosti jsou kolikrát potřeba při řešení všemožných puzzlů, které jsou vytvořeny na výbornou. Výtečná je jejich variabilita i různé stupně náročnosti. V některých případech je nutné využívat síly run, Sheikaie samotného a spolu s gyroskopy v joy-conech. Ano, někdy je to opravdu výzva. Ale vše je natolik poutavé, že dokud nemáte vyřešeno, tak vás od hry nic nedokáže odtrhnout.

Bavím se tu o zbraních, ale zatím sem nezmínil soubojový systém. Ten je v základu velmi jednoduchý a vystačíte si prakticky s jedním tlačítkem pro útok. No, to by bylo příliš jednoduché že. Proto je třeba využívat i možnost různých skoků, úskoků, či krytů. Kdy hlavní roli vždy hraje načasování a proti přesile i taktika. Hra kolikrát staví na tom, že je nutné proti nepřátelům využívat i prostředí a ne se jen bezhlavě vrhnout na nepřátele s nebojácným řevem. Vždy je nejlepší nejdříve zkusit co nejvíce nepřátel, pokud jich je více, zlikvidovat na dálku. Také vše závisí na tom, jestli cestujete ve dne, či v noci. Jelikož v noci vylézají ze svých úkrytů nemrtví a přízraky, jenž jsou mnohem nebezpečnější než denní stvoření. Což je takové specialita všech japonských rpg her. Proto je dobré využívat všech možných tábořišť k přespání do klidného rána.

Kromě klasických nepřátel tu máme i bossy. Ke každému z nich je pak nutné přistupovat individuálně, chvíli je pozorovat a přijít na to, kde je jejich slabina a do ní udeřit. Nikdy to není o tom, jen běžet k nepříteli  a bezhlavě do něj bušit co to dá. Celkově v soubojích to kolikrát může připomínat i sérii Dark Souls a to hlavně ve chvílích, kdy je nepřátel více a mnohdy jeden úder může znamenat vaší smrt. Kapitolu samu o sobě pak představují čtyři Divine Beast a samotný Calamity Ganon.  K jejich poražení je vždy potřeba řešit i nějaký ten puzzle, tedy nikdy to není jen o samotném souboji. U těchto oponentů je nutné opravdu začít používat mozek a před samotným úkolem se patřičně zásobit. Ať už to správným vybavením, či dostatkem munice v podobě všemožných šípů.

Titul nese podtitul Breath of the Wild, tedy dech divočiny. Což je opravdu výstižný podtitul. Kolikrát více, než se samotnými nepřáteli, se budete muset vypořádat s nástrahami přírody. Jako je mráz, bouře, vysoké teploty, či silný vítr. Ke zdolání mrazu je třeba mít u sebe alespoň hořící pochodeň, či nejlépe adekvátní oblečení. V případě bouře s hromy blesky je dobré být krytý a ideálně se nepohybovat nikde v otevřeném prostranství, kde by se z vás mohlo stát lákadlo pro blesky. Silný vítr vám zase znemožňuje používat paraglider, jenž vám umožňuje sestupovat z velkých výšek. Souboj s přírodou ale nemusí znamenat jen soupeření s počasím a jejími neduhy. Link může lézt prakticky po čemkoliv, ať už je to strom, skála či budovat. Jenže to vše ho stojí staminu/výdrž. Když nestihnete vylézt, alespoň k nějaké plošince, kde můžete nabrat sil, tak spadnete. To se pochopitelně bude rovnat smrti. To samé se týká i plavání, i to vám spotřebovává výdrž. Nedoplavete k druhému konci? Smůla, utopíte se.

Hra umožňuje i těžbu surovin, ať už jde o dřevo nerosty, či součástky zničených a nefunkčních Guardianů. Tedy ty součástky můžete získávat ve větším množství i z funkčních ovládaných Ganonem, ale souboj s nimi kolikrát nemusí být jednoduchý. Důležité je mít ideálně nějaký ten elektrický šíp, či zbraň s dostatečně silným poškozením. Těžba dřeva je pak vhodná pro tvorbu vlastních tábořišť, kdy k jejich zapálení vám postačí zápalné šípy a u nichž si vždycky můžete odpočinout. Ohně si samozřejmě nerozumí s vodou a tak za deště se rozlučte se vším hořícím, či zápalným. Stejně tak pokud prší, těžko se vám bude lézt na skály, či cokoliv jiného. Jednoduše řečeno bude vám to klouzat. Dokonce i použití koní, či jiných mountů není jen tak. Vždy když si něco takového odchytíte je nutné to registrovat ve stájích. Pokud tak neučiníte, zvíře nebude reagovat na vaše volání a pokud si, jak se říká, nepamatujete kde jste zaparkovali, máte smůlu.

Mnohé z vás bude dozajista zajímat vizuál a celkové technické zpracování. Musím zklamat všechny, kteří by doufali ve fotorealistickou grafiku, tu zde určitě nenajdete, což je dozajisté vidět z obrázků přiložených k recenzi. To ovšem nemění nic na faktu, že hra vypadá nádherně ve všech ohledech a ano dopomáhá tomu i jistá umělecká stylizace a pojetí. Ale co se týče všemožných efektů, ať už jde o vítr, mlhu, ohýbající se trávu pod vašima nohama, či změny počasí, vše vypadá skvěle a je radost se na to dívat. I hubda a zvukové efekty jenž vás celou dobu provází jsou úchvatně složené a dotváří celkový feeling hry. Tato hra má vše, co je potřeba k dokonalosti, byť bych jednu vadu na kráse viděl a tou jsou občasné propady snímků v režimu, kdy je konzole ukotvena v doku pro spojení s TV. Hra je v tomto případě sice v režimu 1080p a s trochu větším dohledem, ale za cenu ne úplně stabilního frameratu.

Pokud se však rozhodnete hrát v režimu handheldu, tak se vás tento neduh netýká. Hra v tomto případě jede zcela plynule. I když upřímně si myslím, že plynulost v doku bude doladěna v nějakém updatu. Myslím, že výhoda Nintenda Switch bude i částečně jeho prokletím, jelikož je v podstatě třeba optimalizovat jednu hru hned dvakrát, což může být opravdový oříšek. Jo, vlastně je tu ještě jedna maličkost. Pamatujete ono nenáviděné lezení po věžích kvůli odhalení mapy v Assassins Creed? Jo? No to je tu taky. Naštěstí kolikrát je nutné si najít správnou cestu, či vyřešit puzzle, což znamená výzvu a tím pádem větší zábavu, než v již zmíněné hře. Ale chápu, že to může pro někoho i tak být otravné, ale proti všemu tomu, co hra nabízí a čím je, to nic neznamená.

Celkové hodnocení

The Legend of Zelda: Breath of the Wild je tím nejkomplexnějším herním zážitkem, jenž sem měl tu čest ve svém životě hrát. Tato hra je unikátem, který si najde cestu jak k věrným fanouškům série, tak i k těm, jenž byli hrou doposud nepolíbení. Titul nabízí skvěle odvyprávěný příběh, výtečný stylizovaný audiovizuál a nespočet možností, jenž žádný jiný titul nenabízí. Nová Zelda není jen pouhým dalším rpg, ale vybroušeným klenotem na poli videoherní historie. Jinak řečeno, tady se píše historie. A tomuto titulu nepřísluší nic jiného, než plná známka.

Hodnocení: 10/10