Assassins Creed Unity - Recenze

Assassins Creed Unity - Recenze

Rok se s rokem sešel a jako každé předvánoční období nám společnost Ubisoft servíruje další díl série Assassins Creed. Tentokrát s podtitulem Unity. Autoři ujišťují, že se v tomto případě jedná o návrat ke kořenům a k dílům jako byli Assassins Creed 2 a Assassins Creed Brotherhood. Dokonce tento rok nás poctí hned dvěma díly a tím druhým je Assassins Creed Rogue, ale o tom až jindy. Autoři si pro Assassins Creed Unity vybrali zajímavé a velmi krvavé období Velké Francouzské revoluce. Tak jak se jim podařilo zachytit toto temné období lidských dějin?

Příběh o bolesti, pomstě a lásce

Tento díl této početné série se zaměřil na osudy Francie 18. století a to konkrétně během, již zmiňované, Velké Francouzské revoluce. Proč si vývojáři vybrali toto období? Je možné že vyslyšeli přání hráčů, kteří o toto období prosili a nebo to bylo tím, že v tomto období by se konflikt mezi templáři a assassíny dobře vyjímal. Ale už k ději samotnému. Hra se točí kolem postavy Arna Doriana, jemuž osud příliš nakloněn není. Jelikož když byl malý chlapec zabili mu na důležité poradě otce. Kde se ho následně ujal otec jeho budoucí lásky Elise. Co čert nechtěl uplynulo 13 let a na jedné velké šlechtické parádě byl zavražděn i jeho patron, otec Elise. Příběh od tohoto momentu začne nabírat na obrátkách a vše začne do sebe pomalu zapadat.

Po těchto událostech Arno zjišťuje, že jeho otec byl členem bratrstva assassínů a jeho nevlastní otec naopak členem templářského řádu. Vyvstává otázka proč se templář ujal syna člena assassínů. Podstatné je to, že někdo nechtěl vidět živého ani jeho pravého otce, ani člověka, který se ho ujmul. Vše postupně vede k dalším zjištěním, kdy Arno je hnán touhou pomstít oba své milované otce a zjistit pravdu o spiknutí. A aby toho nebylo málo opět se příběh zaobírá jedním z úlomků ráje.

Děj zasahuje také do současnosti, avšak za nikoho si přímo nezahrajte, jen pomalu ale jistě zjišťujete, že společnost Abstergo chystá něco nekalého a v tomto případě odkazuje na Mudrce z Assassins Creed IV Black Flag. Tyto sekvence projde pouze co by drobné prology mezi vzpomínkami. Myslím, že pokud by v této hře část ze současnosti chyběla, příběh by přišel o dost důležitou část a mizelo by pomalu pochopení celé zápletky.

Krásy Paříže nejen za Francouzské revoluce

Poté co jsem poprvé spustil tento díl, byl jsem vcelku ohromen grafickým zpracováním, které rozhodně ušlo nějaký ten kus cesty dopředu. Paříž ve které se vše udává je prostě skvostná, překypuje životem a že těch obyvatel je tam opravdu hodně. Sluneční paprsky proráží okna interiérů a tvoří nádherné scenérie. Právě zmíněné interiéry jsou jedním z těch nejkrásnějších částí celé hry. Samozřejmě i ulice jsou nyní důkladněji modelované a to přesně podle předloh z dobových dokumentů, které vývojáři k tomuto období získali a Paříž je tak vymodelována v měřítku 1:1 podle tehdejší podoby.

Celkový dojem ucelují potom drobné detaily, kterých si nemusíte všimnou, ale ucelují celkový náhled na celou tuhle parádu. Například pokud lezete na něco chátrajícího, nebo dlouho nepoužívaného skrz škvíry padají drobné sutinky. Nebo když běžíte ulicí a šlápnete do drobné kaluže, pak voda vystříkne z onoho místa. Dále za deště pokud běžíte bahnitým terénem, tak i v tomto případě odletují pří běhu drobné kousky bláta, či za chůze to pěkně čvachtá. Dále veškerý kouř, ohně a to vše uceluje atmosféru Paříže. Nesmím zapomenout na samotné modely postav, které sice na první pohled se nemusí zdát nic extra, ale jejich animace nemají obdoby. Například při polibku Arna s Elise to konečně vypadá jako polibek a ne jako dva obličeje naplácnuté na sobě.

Během hry můžete narazit na drobné anomálie, které jsou způsobené honem Absterga na své rivaly v podobě assassínů, kteří se hackli do jejich systému a využívají Animu pro záchranu lidstva před touto korporací. Tyto anomálie vás pak mohou v čase přenést do jiných období tohoto města. Například do 19. století, období kdy se připravovala Socha svobody na transport do Ameriky, či do období okupované Francie nacisty za 2.světové války.

Pohyby, boj a vylepšování vaší postavy

Vývojáři k této hře předvedli nový engine, který umožnil rozpohybovat postavy zcela jiným způsobem, i když jádro zůstalo stejné. Animace však byli značně vylepšeny a veškerý pohyb je nyní plynulejší a propracovanější. Hlavně co se týče pohybu po budovách. Jelikož jedna kombinace tlačítek umožní lézt spíše vrchem a druhá potom sestup níže. Dobré je i to, že hra vás nepustí jen tak skočit z obrovské výšky na zem, takže se nestane to, že náhodou zmáčknete špatné tlačítko a skočíte někam smrti do náruče.

Nyní k soubojovému systému. V tomto díle již nejste tím nesmrtelným zabijákem, ale pouhým člověkem, takže než se s hrou člověk sžije bude zkrátka umírat a umírat. Hra je totiž přeci jen trochu více koncipovaná ke stealth postupu a využívání všemožných assassínských udělátek. Což beru jako krok správným směrem. Jelikož v předchozích dílech jsem vraždil zástupy nepřátel a pomalu bez jediného škrábnutí. Pochválit musím taky průběh, pohyby a celkovou animaci soubojů, které působí velice líbivě a sem tam si ho rádi a s chutí dáte, ale pokud nastane situace s větší přesilou je dobré hodit dýmovnici a vzít nohy na ramena.

Opravdu bohatou nabídkou disponuje zbrojní arsenál a celkově různá oblečení a vychytávky pro vaší postavu. Tak třeba zbraně se skládají z několika skupin, jako jednoruční zbraně, těžké zbraně a obouruční zbraně.  Dále tu máte možnost vybrat mezi puškou a pistolí. Skvělá je úprava samotného vzhledu Arna, kdy je jeho oblečení rozděleno do několika částí a každá upravuje vlastnosti postavy. Sice můžete hrát se základním skinem, ale lze postavu navolit i k obrazu svému. Takže můžete mít rychlého a tichého zabijáka, nebo rytíře řádu Assassínského. Každá z těchto variant pak otvírá různé přístupy ke hře samotné.

Posledním prvkem, který ovlivňuje hratelnost je vylepšování vlastností vašeho assassína. Za plnění misí totiž dostáváte jakési skillpointy, za které si můžete odemykat různé další schopnosti. Přirovnat by se to dalo například k tomu systému jaký byl ve Watch Dogs. Novinkou mezi vlastnostmi například odemykání zámku paklíči, kdy je nutné se trefit do místa vyznačeného na stupnici. Takže některé truhly, které objevíte jinak neotevřete a to samé se týká některých dveří, takže je určitě dobré tuto schopnost využívat. K tomuto prvku bych asi neměl zapomenout říct, že některé schopnosti se zpřístupní, až po dohrání určité sekvence vzpomínek.

S přáteli jde všechno lépe

Poprvé v této sérii je možnost celou hrou procházet se svými přáteli, či s někým koho vám přiřadí systém. Bohužel druhou možnost moc nedoporučujeme, jelikož je těžké se dohodnout na daných úkolech, nebo jako já narazíte na někoho, který začne dělat úplně něco jiného a to je potom celkem o ničem. Samozřejmě s kamarádem hra nabírá na trochu jiné dimenzi. Výbornou věcí je, že kampaň lze hrát celou v kooperaci a ne jen předem dané mise. Ty ve hře tedy jsou také a jedná se konkrétně o mise, které nelze hrát sám a typem se dají nazvat Heisty. Tedy mise, kde je nutné sebrat ukrást nějaký předmět ze spárů templářských, ale nevzbudit kolem sebe rozruch, což je v některých případech velmi obtížné. Jelikož stráže bývají dosti všímavé a jejich zraku málo kdy uniknete, pokud sledují místo na něž jste se rozhodli vstoupit.

Spousta a spousta vedlejších misí

Ve hře jsou samozřejmostí vedlejší mise, těch je v tomto díle opravdu hodně a jsou velice různorodé. Alespoň co se dialogů týče, jinak většina je o tom zabít toho a toho, protože udělal to a to. Mě utkvěla v hlavě jedna z vedlejších misí ze samotného začátku, kdy jste měli pomoci jedné výrobkyni posmrtných masek najít ukradené setnuté hlavy. Což bylo dosti morbidní avšak v této době to tak fungovalo. Nebo pomoci jednomu vlastníkovi jistého "chrámu neřestí" získat další takováto místa plná lehkých dam. A podobných misí je ve hře opravdu spousta. Navíc dialogy jsou mezi postavami dosti zajímavé a tak je skvělé, že alespoň to bylo ve hře přeloženo, jelikož konzolové verze hry mají češtinu pouze v rozhovorech. Menu hry přeloženo nebylo.

My je varovali, že to nestíháme

S politováním musím oznámit, že ačkoliv mě hra nadchla, nešlo si nevšimnout jistých chybiček, které hru provázejí. Jedná se hlavně o pády frameratu, které se týkají všech platforem a pár drobných bugů. Na vinně je potom vedení Ubisoftu, které chtělo hru mermomocí vydat tento rok. I přes prohlášení vývojářů, že by potřebovali na hru více času a že daný termín je dost šibeniční. Takže hra je zhruba ve stádiu, kdy je možné jí hrát a pokud máte štěstí tak i bez větších problémů. Díky bohu, že já jsem byl mezi šťastlivci a hra mi fungovala tak sem si mohl hru užít. Ale občasné pády frameratu k 23FPS jsem se nevyhnul, ale většinou jsou to sekundové výkyvy. Takže osobně a hlavně kvůli fanouškům této série doufám, že vše bude dáno do pořádku v co nejkratším termínu.

Možná jsem to zapomněl zmínit, ale hra vykresluje v současném stavu až 10 000 NPC postav, kterým jsou přiděleny určité vlastnosti. Což ve srovnání s minulými díly je obrovské číslo, jelikož minulé díly najednou vykreslili pouze 200 postav. Takže možným zatím dočasným řešením by bylo snížit počet postav na polovinu, jelikož opravdu nenarazíte na místo krom vysoké věže, kde byste tolik osob mohli pozorovat najednou. Jelikož po všech ostatních stránkách by se dalo Unity nazvat jako nejlepším dílem série, avšak do doby, než bude vše v pořádku mu tento titul nenáleží.

Verdikt?

Assassins Creed Unity je v mnoha ohledech nejlepším dílem celé série. Ať se jedná dějovou stránku, grafické zpracování, pohyb postavy, či veškeré animace. Bohužel v současné době trpí nějakými těmi technickými chybami v podobě kolísajícího frameratu a několika bugů. Bugy z části spravil, již první patch, takže ještě opravit ty dropy FPS a bude vše jak má být. Výbornou zprávou je česká lokalizace, která je u naší verze pro XONE odkázána pouze na dialogy a to se týká i PS4 verze, ale u PC se můžete těšit i na české menu.

Hodnocení: 8/10