Koukali jste jako malý na televizní dokumenty kanálu BBC o dinosaurech a pravěkých zvířatech? A taky vás zajímalo, jaké by to bylo v té době žít? No, ať už je to jak chce, tak dozajista víme, že nikdo stroj času zatím nevynalezl, takže není žádná šance se do této doby podívat fyzicky. Ale v Montrealské pobočce vydavatele Ubisoft se rozhodli nám takovýto zážitek zprostředkovat alespoň tou virtuální formou. Dinosaury sice nečekejte, ale vrátit se v čase do roku 10 000 př.n.l. taky není úplně k zahození. Nová hra studia Ubisoft Montreal se tak stala dalším dílkem do skládačky jménem Far Cry. Far Cry Primal je totiž tou hrou, která se nás pokusí vrátit v čase do dob mamutů, šavlozubých tygrů a opic s tvrdými hlavami jinak známými jako neandrtálci. Není však od věci si položit otázku: "Bylo opravdu nutné udělat hru z této doby pod hlavičkou Far Cry?". Z hlediska marketingu určitě ano, ale je hra opravdu tak kvalitní a zábavná, aby se do této série opravdu začlenila? No, já sem se rozhodl na tuto otázku získat odpověď.

Vydáme se tedy zpět v čase do země zvané Oros. Vcítíme se do role lovce jménem Takkar, jehož osud směřuje k něčemu většímu než je on sám. Kmen Wenja, kterého je původem, se pomalu rozpadá, dá se říci vymírá, alespoň je to tak v zemi z níž pochází. Zjišťuje však, že zbytky jeho kmene jsou roztroušené právě v zemi Oros a nutnost jejich sjednocení není třeba připomínat. Je zde však nepřítel, který je krutější, než jakákoliv hladová šelma. Řeč je o kmenu Udam a jeho vůdci Ullovi, jenž je nejen nelítostným válečníkem, ale navíc jako hlavní chod miluje do křupava grilovaného Wenju. Záporák a kanibal? Proč ne, upřímně si myslím, že v Ubisoftu dostali rozum a šéfem projektu již nejspíše není navoněný blonďák. Konečně je tu nepřítel, který budí respekt a strach. A není jen hloupou parodií na Backstreet Boys. Ale zpět k dění doby kamenné. Nedá se říci, že by příběh této hry byl nějakým kasovním trhákem, ale svůj úděl splňuje na jedničku. Hra spíše sází na volnost, než na naprosté vození za ručičku. Příběh je zde jakýmsi lepidlem, které vše jen dokonale drží pohromadě.

I když se hra snaží držet nějakého reálného základu, založeném na teoriích jak se asi žilo v době kamenné. Nebyl by to správný Far Cry, kdyby do hry nevnesl trochu mysticismu. Není žádnou záhadou, že lidé v dobách dřívějších uctívali zvířata a jejich ducha jako jakési božstvo. Tento fakt se pokusili vývojáři vnést i do hry a nutno podotknout, že úspěšně. Části hry, které se odehrávají v titulní roli se zvířecími duchy jsou opravdu dech beroucí a působí až kouzelným dojmem, který jen uceluje celkový požitek z hraní, který je už tak naprostým unikátem. Nebudu tu potlačovat pravdu, že inspirace mohli vývojáři tohoto spin-offu nabrat již v předchozích dílech, tedy hlavně v tom regulérním čtvrtém. Ale v tomto případě to nepůsobí jako pěst na oko, ale přibližuje nám to mytologii starou jako téměř lidstvo samo.

Mé srdce si však získal Oros jako takový. Příroda a celý herní svět je tak jedinečný, že vás do sebe vtáhne a nepustí. Všechny ty lesy, louky, jezera a hory, něco na co dnes již člověk pomalu zapomíná, je zde vyobrazeno tím nejryzejší formě. Sledovat ty scenérie nedotčené moderní technologií, to je slovy nepopsatelné. Když jsem hrál poslední Star Wars Battlefront a běhal po měsíci Endor, říkal jsem si, že nic krásnějšího jsem neviděl. Tedy až do chvíle, kdy jsem poprvé spustil tuto hru. Jistě v tom detailním měřítku je výše zmíněná hra stále k nedostižení, ale v tom komplexním a pocitovém měřítku je Far Cry Primal novou metou. Celkově je tento titul po vizuální stránce na velmi vysoké úrovni. Ať se to týče již zmíněného prostředí, zvířat, či samotných lidí. Animace postav a zvířat jsou plynulé a vše působí přirozeně, což pokládám u hry tohoto ražení velmi důležité. Vlastně mohu vývojáře pochválit za technické zpracování, jelikož nejen že hra vypadá naprosto famózně, tak i tak funguje. Během hraní, a že těch hodin je, jsem se nesetkal s jediným propadem snímkování a nic tak nerušilo moje toulky prehistorickou krajinou.

Přesuneme se k náplni samotné hry. Z kraje rovnou říkám, že ti co se možná těšili na hru více hráčů musím zklamat. Hra je striktně singleplayerová, ale musím dodat, že minimálně možnost kooperace by si zasloužila. Je to dáno hlavně tím, že hra klade velký důraz na kmen a jeho spolupráci, což by v režim kooperace jen více potvrdil. Ale není proč tu brečet nad něčím, co hráč, jenž je od vývoje na stovky mil daleko, neovlivní. Ale zpět k tématu. Veškeré aktivity bychom mohli rozdělit na příběhové a všechno ostatní. Přitom příběhové mise definuje pouze to, že kooperujete s konkrétními postavami v ději a přítomnost cut-scén. Jinak vše ostatní, co budete ve hře dělat je ve směs založené na tom samém. Osvobozovat a sjednocovat národ Wenja. Budete tak pomáhat svým soukmenovcům z nesnází, vysvobozovat je za zajetí, koordinovat útoky na Udami a pomáhat se sběrem surovin a lovem zvěře. No lid něco jíst potřebuje a chatrče se z ničeho nepostaví. Z ní vám to stereotypně? Pak věřte, že heslo v jednoduchosti je síla zde platí dvojnásobně. Veškerý postup hrou i mimo příběh je velmi návykový a zásluhu na tom nese fakt, že hra vás dokáže velmi dobře do sebe vtáhnout a vcítit se do role tehdejšího života. Tím pravým hnacím motorem není nic menší než touha zachránit svůj lid.

Čekali jste šplhání po věžičkách, či v tomto případě třeba stromech? Jo? Já také, ale k mému překvapení na assassínovský syndrom hra netrpí. Přichází totiž se signálními ohni, které po zapálení dávají všem Wenjům najevo, že jste dané území osvobodili ze spárů lidožravých bestií, tedy Udamů. Postup je však čistě na vás. Většina vesniček, či táborů není nikterak výrazně ohraničena a útok si vždy můžete pečlivě naplánovat. Ke všemu nejste na to sami. Vaším pomocníkem se stávají zvířata. V této hře z vás může být nejlepší BeastMaster na světě. Uznejte sami, co je víc, než mít ochočeného šavlozubého tygra. I když taková sova také není k zahození. S její pomocí si můžete označit cíle na základně, případně na jednoho z nich ze vzduchu zaútočit. Veškerá přepadení lze velmi stylově naplánovat a věřte, že hra vás odmění tím nejlepším možným, výtečnou zábavou.

K tomu, abyste si vůbec mohli taková zvířata ochočit je nejdříve nutné se této schopnosti naučit. Hra nabízí hned několik stromů schopností, kdy každý je specificky zaměřen na určitou vlastnost. Ale to není vše. Schopnosti vás zde učí různí zástupci kmene Wenja, které je nejdříve nutné získat na svou stranu. Co z toho vyplívá? Nepomůžeš, nemáš šanci se naučit. Můžete být klidní, všechny důležité postavy získáte na svou stranu v rámci příběhu. Jediným zádrhelem ve vašem honu za lepšími schopnostmi jsou dovednostní body. Naštěstí je lze získávat prakticky za vše. Za plnění veškerých aktivit na Orosu, či pouhým lovem. Také náhodné události nezůstanou bez odměny. Aby toho nebylo málo, tak na mapě je spousta sběratelských předmětů, či jeskynních maleb, za něž také můžete dostat dovednostní body. Je to prosté, vše je založeno na prostém vývoji a nutnosti se v této době učit novým věcem.

Jistě všichni víte, že dříve se lidé žili lovem s sběrem a v této hře to není jinak. Veškeré suroviny, jenž bude nutné sbírat nejsou pro parádu a už vůbec nejsou pouhým kosmetickým prvkem. Maso je zde vaším zdrojem obnovy zdraví, stejně tak všemožné byliny. Dřevo, kamení, kůže, či prostá hlína jsou pro vás nezbytnou surovinou pro výrobu zbraní, které , díky bohu, trpí na opotřebení a nevydrží věčně. Jejich životnost můžete navýšit jejich vylepšováním, což vás většinou stojí pátrání po vzácnějších surovinách na odlehlých místech Orosu, ale všechna tato putování světem rozhodně stojí za to. Aby toho nebylo málo, tak ve hře se nejen vyvíjí vaše postava, její schopnosti a zbraně jenž používá, ale i samotná vesnice Wenjů. Různé suroviny mohou vést k jejímu zlepšení. A lidé tak mohou začít žít i v primitivních chatrčích a vylézt ze svých jeskyní. Když to vezmu kolem a kolem, hra nám ukazuje tisíciletý vývoj v jedné hře, za což má můj obdiv. Malicherné konflikty dnešního světa, kdy jen každý touží po moci, zde je vaší jedinou touhou přežít, ochránit svůj lid a sžít se s přírodou kolem vás.

Celkové zhodnocení

Far Cry Primal nabízí jedinečný a unikátní svět, který sice není pravým dílkem skládačky série Far Cry, ale ani jím být nepotřebuje. Tato hra by mohla stát sama o sobě a pohled na ní by nic nezměnilo. Přístup k vyprávění a svoboda, kterou tato hra nabízí je zcela jedinečná, čemuž děkuje hlavně svému zasazení, které je v dnešním světě akčních her velmi svěží. Při hraní této hry zjistíte, že nepotřebujete exoskellety, ani podobné high-tech serepetičky. Ta surovost, boj o přežití, to je to co dělá tuto hru tím, čím je. Jediným kamenem úrazu může být nepříliš variabilní náplň misí, to v praxi znamená, že pokud se jako hráč nedokážete dostatečně vcítit do hry, pak se může dostavit stereotyp. Ale jak jsme psal výše, tato hra jednoznačně dokazuje, že v jednoduchosti je ta pravá síla.

Hodnocení: 9/10