Jsme v polovině roku 2017 a italští Milestone otevírají svou sezonu závodních her. Letos jich však výjimečně mnoho nebude a podle všeho to vypadá, že půjde o pouhou dvojici, byť ve svém repertoáru mají schovanou minimálně třetí, jenž vyjde až na začátku příštího roku a je jí offroadová záležitost Gravel. No, necháme Gravel Gravelem, přeci jen tento titul se svého času dočká. Vraťme se zpět do letošního roku a k oněm letošním dvou titulům. Jeden z nich již vyšel a přesně na ten se podíváme v této recenzi. Jde o třetí díl slušné série MXGP, který se letošním rokem těší poměrně zásadní změně a tou je nový engine. Jestli hře nějak zásadněji pomohl se nyní podíváme.

Technická stránka MXGP 3 je nejspíše tou nejzásadnější změnou, jenž si každý okamžitě všimne. Hra přešla z interního enginu na rozšířený a populární Unreal Engine 4. To sebou pochopitelně přineslo řadu výhod, ale i úskalí s nimiž se museli vývojáři popasovat. Bohužel je tu od každého něco. Jsou tu silné klady, ale na neštěstí i nepřehlédnutelné zápory. Začneme klady. Vizuální stránka hry doznala značného upgradu a vše vypadá uvěřitelněji. Atmosféru podtrhuje řada nových efektů, od dýmovnic, přes nové odlesky až po měnící se počasí. Všechny tyto aspekty hru neuvěřitelně umocňují v zážitku. Za své si přijde i samotné nazvučení strojů, které je opravdu slušné a to silná akustická vlna při startu je zkrátka uším lahodící. A teď druhá strana mince. Hra má někdy problém s tím, že některé textury se déle načítají, což může v prvních momentech působit nemile, jelikož spousta věcí působí rozmazaně.

Tedy je to problém hlavně původního Xboxu na němž jsem hru také zkoušel. Na mém domácím Xbox One S běželo vše patřičně lépe a vzhledem k výbornému upscalu do 4K i ostřeji. Toto však není jediný problém, kterého jsem si všiml a rozhodně to není ten nejdůležitější. Hlavní problém je nekonzistentní framerate. Tam kde většina tratí drží stabilních 30 snímků se najde menšina, která se drbe až to oči trhá. Což je jedna z věcí, s níž se setkávám u her od Milestone prakticky každý rok. Ano, brzy jistě přijde opravný patch, jenž vše opraví, ale já si stále říkám, proč to nejde takhle od začátku. Může být na vině nový engine, ale mě už se to nějak nechce na popáté promíjet.

Nové MXGP se pochopitelně opět honosí oficiální motocrossovou licencí a bylo by určitě špatné, kdyby se taková hra označovala za arkádu, takže je velmi podstatným prvkem i fyzika. Ta určitě doznala vylepšeních, hlavně co se týče kontaktu s různými prostředími a opět je možné vybrat si mezi různými nastaveními asistencí. Avšak pocit z pokroku tu není tak znatelný jako tomu bylo mezi prvním a druhým dílem této série. Krom toho, že na trať má nyní vliv více faktorů vše zůstalo tak nějak při starém. Což nutně není špatně. Jelikož hratelnostně se stále jedná o bezkonkureční záležitost a MX vs. ATV Supercross opravdu jako konkurenci brát nelze. Jízdu jsem si tak opět užíval se vši parádou. Navíc si už nepřipadám jako úplný nováček a tak jsem si trochu přidal tím, že jsem přeci jen vypl pár asistů a ejhle on je ten zážitek zase trochu jiný. A to se týká i různých tříd motocyklů.

Přeci jen výkonnější stroje hlavní třídy MXGP jsou trochu náchylnější na zvedání se na zadní kolo, než slabší třída MX2, a tak je nutné motorku tlačit k zemi, což je zapnutými asistencemi samozřejmě eliminováno, ale jakmile je vypnete, tak všechny tyto aspekty si musíte přidat k nutnosti ovládání. Takže po stránce fyziky a hratelnosti nemám moc co vytýkat.

S herními režimy jsem trochu na rozpacích. Přeci jen jich je tu nějak méně, než tomu bylo loňský ročník. To mě trochu zamrzelo, jelikož režim výzev v podobě událostí z uplynulé sezony mě poměrně bavil a nabízel přeci jen trochu toho osvěžení. Co naplat, letos na to nejspíš vzhledem ke změně enginu nebyl čas.

Mezi všemi režimy je logicky králem Kariéra. Ta běží po loňském vzoru. Z počátku si vytvoříte jezdce a stáj, a upíšete se nějakému sponzorovi. Postupem hrou si něco vyděláte, tak upravíte, či nakoupíte nové vybavení a pokračujete dál v honu za titulem, čím jste lepší tím se po vás pokukují lepší sponzoři, či vám přijde lukrativní nabídka připojit se k nějakému zavedenému a dobře sponzorovanému týmu. Pokud si zvolíte existující tým, pak se managment vlastního týmu pochopitelně ztrácí, ale vy naopak zase jezdíte za tým snů. Je tedy samozřejmostí, že můžete po skončení smlouvy od týmu odejít a opět jet pod vlastní značkou. Já osobně jel v rámci nižší soutěže MX2 pod vlastním týmem, ale druhou sezonu v kdy jsem získal možnost jezdit ve třídě královské, tedy MXGP jsem se rozhodl upsat týmu Monster Energy. Čímž jsem se jen připravoval na třetí sezonu, kdy se člověk chystá odejít a nasypat všechny kredity do své stáje, jenž pak bude roznášet na kopytech všechny ostatní.

Když už je řeč o kreditech, tedy měně za níž můžete kupovat nové stroje, či vylepšovat stávající, tak ty můžete získávat napříč všemi herními mody, nejste tedy odkázáni na pouhou kariéru. Takže pokud se rozhodnete jezdit Šampionát, nebo Gran Prix za existujícího jezdce, vždy si něco vyděláte i do hlavní kampaně. Možná je to trochu nelogický paskvil, ale rozhodně vám to může pomoci. Co se týče zmíněných modu, asi je není třeba nijak představovat, jelikož se vedle závodu s časem, objevili i v předchozích dílech a nic nového se u nich neudálo.

Pak je tu režim Monster Energy FIM MXoN. Upřímně nevím, co je to ve skutečnosti za soutěž, takže to budu brát trochu pocitově z toho, co se v rámci režimu udává.  Soutěž se odehrává na pětici tratí, ale v základu si z nich vyberete místo konání tohoto turnaje v němž se sčítá pořadí jezdců ve třech kategoriích: MXGP, MX2 a OPEN, a třech závodech. Podstatné je to, že jezdci zde hájí vlastní zemi a ne jen sami sebe. Jistě je důležité dojet na prvních příčkách a jezdec bude určitě spokojen. Ale hlavně jde o to, že čím lepší místa jezdci daných národností získají, tím lepšímu pořadí se daná země bude těšit. Berte ale na vědomí, že do pořadí se budou počítat i jezdci, jenž jsou momentálně řízeni umělou inteligencí. Nejedná se o nějaký velký režim, ale určitě jde o příjemné zpestření, když hra postrádá challenge mod v podobně událostí.

Titul nepostrádá ani multiplayer. Zde se můžete připojit do rychlé hry nebo vytvořit vlastní, jenž v podstatě zahrnuje veškeré single playerové režimy, různé nastavení fyziky a další aspekty, které hra nabízí. Rozdíl je pouze v tom, že jezdce řízené umělou inteligencí nahrazují skuteční hráči, či v případě soukromé hry vaši přátelé. Z každé trati vašeho online závodu si pak hra odnáší váš nejlepší čas kola a ten následně promítá do světového Leaderboardu, kde si pak můžete zkontrolovat jak na tom jste v celosvětovém měřítku. Režim splitscreenu hra již tradičně postrádá, což je trochu škoda, ale vzhledem k prozatimním a vlastně vždy startovním problémům je to logický krok. Trochu také postrádám nějaké větší upoutání k multiplayeru v podobě nějakých lig. Což bývá dnes doménou každé novější závodní hry. Tedy tyto závody pochopitelně můžou přijít v nějakém updatu, ale momentálně se nic podobného ve hře nenachází. Škoda.

Celkové zhodnocení

MXGP 3: The Official Motocross Videogame se snaží být ve všech ohledech lepší hrou, než byly oba její předchůci. Z velké části se jí to i daří, díky novému použitému enginu, jenž výrazným způsobem podtrhuje celkovou atmosféru závodu. Na škodu jsou však poměrně nemilé porodní bolesti, které potkaly některé z tratí, což je nemilé, ovšem stále se opakující klišé studia Milestone. Také po stránce herních modu je to letos poněkud chudší, byť režim kariéry působí po předešlých hrách asi nejlépe a komplexním měřítkem je třetí MXGP pořád nejlepší motocrossovou hrou, jenž si můžete v současnosti zahrát. Nebýt chyb, tak hodnocení mohlo dost o bod více.

Hodnocení: 7/10