Když byla před několika lety oznámena hra Sea of Thieves, hlavou mi proletěly dvě myšlenky. Ta první rovnou zaútočila na rovinu čistě podprahovou a mě hned napadlo, že se snad Xbox dočká nové, pořádné, zajímavé a hlavně novátorské značky, která se při troše štěstí stane tím „system sellerem“, který Microsoft zoufale potřebuje. Tou druhou myšlenkou bylo, zda si Rare nevzali příliš velké sousto a zda vůbec ještě toto britské studio má na to udělat opravdu skvělou hru. Co naplat, že Rare má na svědomí takové hity jako Donkey Kong Country, Perfect Dark, Banjo-Kazooie nebo GoldenEye. Poslední dvě hry totiž Rare spáchali pro dnes již mrtvý Kinect a tak nebylo předem jasné, jak si poradí s pro ně úplně novým herním žánrem. No jak to dopadlo, se dozvíme na následujících řádcích.

Začněme ale popořadě. Sea of Thieves mělo poměrně velký prostor ještě před samotným vydáním a média byla doslova bombardována různými – a popravdě stylovými – vývojářskými deníčky. Rare jsou poměrně sdílné studio a zájem o hru podpořili i několika alpha testy a následně i otevřenou betou. Evidentně bylo vidět, že mají zájem na tom, aby hra při vydání netrpěla neduhy dalších MMO her a vše šlapalo, jak jen nejlépe mohlo. Postupem času se sice začalo zdát, že veškeré nové materiály již jen shrnují ty předešlé, moc nových informací se neukázalo a tak trochu sem začínal mít dojem, že vlastně ani netuším, o co ve hře půjde. Beta sice dala nějakou obecnou představu, ale s napětím jsem očekával, co všechno si pro nás vývojáři připraví do plné hry. No, řekněme si to na rovinu, není toho moc.

Začátek hry se nese v duchu, jaký by asi každý očekával, tvorbou postavy. Však je jasné, že u každé MMO hry tak nějak očekáváte, že v ní se svým alter egem strávíte stovky hodin a precizní úprava a hlavně široká variabilita se tak nějak očekává. Ne tak v Rare. Ti nejspíš usoudili, že je to zbytečné a tak Vám vždy jen ukážou osm náhodně vygenerovaných postaviček, které můžete do nekonečna generovat znovu, dokud se Vám jedna z nich nebude líbit, nebo, stejně jako já, prostě už rezignujete a vezmete cokoliv alespoň trochu přijatelného. Není dokonce ani možnost si vybrat pohlaví. Vývojáři evidentně přemýšleli jinak a nebude to naposledy.

No dobrá, piráta bychom měli. Teď to chce loď. Na výběr jich není několik druhů, neblázněte, ale pouze jejich velikost. Vše se odvíjí od toho, s jak velkou posádkou se hodláte plavit. Lodě jsou tu tak dvě. Ano, dvě. Velká galeona pro 3 – 4 hráče a dělový člun pro 2, nebo pro vlka samotáře. V případě, že jste sám, ale přesto chcete plout na velké galeoně, hra Vám pak přidělí náhodně další hráče, ovšem k tomu přistupte až jako k poslednímu řešení, hru si nejvíc užijete s kamarády, jinak jí v podstatě nemá smysl hrát. Lodě se pak ovládají obě stejně, jediný rozdíl je v počtu plachet. Obecně však platí, že galeona je sice rychlá ale těžkopádná, dělový člun naopak obratný.

Piráta máme, loď máme, jdeme na to!! Začátek hry vás, jak se sluší a patří, zastihne v hospodě. Noc to asi byla divoká, spíte jak dobytek s hlavou na stole a po probuzení tak trochu netušíte, kde a proč jste. Nezoufejte, podobný pocit si ponesete i po zbytek hry. Pokud jste jako já čekali alespoň nějaký náznak příběhu, můžete na něj rovnou zapomenout. Nebýt internetu, ani já bych netušil, co je vlastně ve hře cílem. Tím je vaše touha stát se Legendárním pirátem, postrachem moří a otevřít si tak end game složku hry. K tomu musíte plnit úkoly pro několik obchodních společností, získávat u nich reputaci a doufat, že ten černě oděný pirát v hospodě už konečně bude vědět, jakou reputaci po Vás vlastně chce. Nejdřív mu totiž stačí rank 5 u každé z nich, pak 10, tak 15 ... mám odjem, že se to zastaví až tehdy, kdy Rare skutečně budou mít end game hotový. (pozn. red.: potřeba je rank 50). Reputaci jako takovou zvedáte u jednotlivých společností pomocí několika úkolů, které Vám zástupci těchto frakcí zadávají. Tedy, jeden typ úkolu pro každou frakci.

První společnost se jmenuje Gold Hoarders. Ta po Vás bude chtít, abyste pro ně našli truhly s pokladem. Ty jsou vždy zakopány někde na jednom z asi 60-ti ostrovů. Najít poklad ale není samozřejmě jen tak. Máte totiž pouze mapu, nejprve musíte na velké mapě světa poznat, na jakém ostrově je vlastně poklad zakopaný. Pak už k němu jen stačí přijet, podle mapy se zorientovat a kouknout, kde je to velké X. Vykopanou truhlu pak jen naložíte na loď a v jakémkoliv přístavu opět vrátíte zástupci společnosti Gold Hoarders. Co je v truhle Vás zajímat nemusí, stejně se to nikdy nedozvíte. K pokladu někdy místo mapy vede hádanka, kterou vyřešit někdy může být někdy menší oříšek.

Druhá společnost Order of Souls Vás bude posílat na tak trochu tajemné výpravy. Chce jen jednu prostou věc a tou jsou lebky dávno mrtvých pirátů. Proč jsou z bývalých kapitánů kostlivci a proč musí být zlikvidováni, se hádejte, co? Správně, nedozvíte. Tento typ úkolu je ale každopádně asi nejvíc akční ze všech. Nejdříve musíte dojet na ostrov, kde se Váš cíl bude nacházet. Oproti prvnímu typu úkolu je cesta trochu snazší, jelikož název ostrova víme od začátku. Po přistání na ostrově už je jen potřeba posekat několik vln nepřátel. Následně se objeví kapitán, toho taky posekáte, seberete lebku a hurá do přístavu, lebku odevzdáme a hotovo. Soubojový systém si v Sea of Thieves vystačí s jedním sekem, jedním krytem a jedním silnějším útokem a celkově je absolutně tragický. Stačí prostě jen máchat mečem, kostlivec časem padne k zemi. Nějaký údaj, kolik mu ještě zbývá životů, nehledejte, není. Abych nezapomněl zmínit, Vaši protivníci jsou pokaždé jen kostlivci, kteří vypadají úplně stejně, jen se liší pár detaily. Například černí kostlivci se hůř zabíjejí v noci, zlatí jsou zas obrnění a mečem jim moc neublížíte, lepší je použít pistoli. Když už jsme u zbraní, hned je probereme, nezabere nám to moc času. Takže jeden meč, jedna pistole, jedna brokovnice, jedna odstřelovací puška. A jedna perlička na závěr. Kapitáni vypadají vždy stejně.

Poslední společností je Merchant Alliance. Úkoly pro ně jsou asi nejnudnější. Spočívají v chytání rozličné fauny po ostrovech. Takže buď musíte chytit slepici, nebo prase. Jediná zajímavost na tomho druhu úkolu je ta, že je potřeba je dokončit do určité doby, jinak již o zásilku nebude mít obchodník zájem. A druhá zajímavost je ta, že pokud do klece chytíte dejme tomu slepici jiné barvy, než o jakou v úkolu jde, jediná možnost jak nebohou slepici z klece vyndat je pomocí pistole.

Tím výčet aktivit v Sea of Thives nekončí. Pokud na moři uvidíte mrak v podobě lebky se zeleně žhnoucíma očima, můžete se pokusit proniknout do pevnosti, která je takto označena. Ta je obvykle bráněna několika dělovými věžemi, které je dobré nejprve zničit. Ostrov je pak stejně jako v jednom z předešlých úkolů doslova zamořen kostlivci, které je potřeba zabíjet až do doby, kdy přijde nám dobře známý kapitán, ze kterého po zabití vypadne klíč k pokladu. Odměna za tuto zatím nejtěžší zkoušku Vašich pirátských schopností je ale lákavá, i plné posádce bude klidně trvat 10 minut, než všechny ty truhly s pokladem odnese na loď. Podobně těžkou zkouškou je pak i Kraken, bájná stvůra z hlubin, které je zde zobrazena pouze jako pět chapadel, stoupajících z vody, zbytek těla v Rare tak nějak asi nevyrobili, však kdo by skákal do moře, ve kterém zrovna řádí Kraken, to dá rozum. Když budete mít štěstí, možná někde na pláži najdete vzkaz v láhvi, který pak odkryje další mapu s pokladem, možná narazíte i na knihu zastrčenou někde mezi kameny, která na pár řádcích odkryje alespoň střípek historie Karibiku.

Možná si říkáte, že ten recenzent snad hodnotí stav beta verze hry. No přátelé, za koho mě máte. Těch pár aktivit, které jsem co nejvíc to vůbec šlo, rozepsal tak, abych alespoň trochu nahnal délku recenze, je skutečně vše, co aktuálně hra nabízí a svou variabilitou je tak daleko pod trochu slušnou mobilní hrou. Skoro si až říkám, že s námi hrají nějakou podivnou hru a pravá síla Sea of Thieves se teprve ukáže, zatím ale marně vymýšlím důvody, proč bych jí někdy v budoucnu v aktuálním stavu chtěl hrát. I když jeden by se zde dal uvést. Sea of Thieves je totiž tím typem hry, kde si příběhy tvoříte spíše vy sami. Pokud bychom akceptovali tu skutečnost, že ve hře doopravdy není co dělat, ale Vy a další Vaši kamarádi tohle překousnou, pak se může klidně stát, že se Sea of Thieves stane tou nejlepší hrou, jakou jste hledali. Umí vykouzlit skutečně skvělé okamžiky. Ty ale plynou jen z toho, jak dobré kamarády máte.

Je de facto jedno, jestli si s nimi zajdete na pivo, zakopat do parku, nebo zahrát hru, jedno jakou. Kvalita zážitku ze Sea of Thieves je přímo úměrná kvalitě party, která jí hraje. Nenabízí skoro žádné zajímavé mechaniky, ale pro zajímavé momenty to stačí. Až potkáte nepřátelskou loď a budete před ní na malém člunu utíkat, nebo se jí naopak postavíte dělem čelem, až se budete snažit přechytračit ostatní piráty ... ale jo, i to první zvracení celé posádky má něco do sebe. Bude Vás ale málo, drtivá většina hráčů troufnu si tvrdi,t přestane mít o hru zájem během tří dnů.

Dalším kamenem úrazu jsou drobné designérské chyby. Tohle připisuji na vrub nezkušenosti Rare s daným žánrem her a snad je tu prostor na případnou opravu v některém z následujících updatů. Tak předně, nikde ve hře není bezpečno. To se možná může zdát v kontextu toho, v jakém světě se hra odehrává v pořádku. Jenže ono to nefunguje. Těch situací, kdy Vám cizí hráč doslova znechutí hraní je zde neúměrné množství a není proti tomu obrany. Hrál jsem třeba hodinu s cizím člověkem. Společně jsme hledali poklady, hráli na harmoniku, i nějaký ten rum proběhl. Až do okamžiku, kdy ho to přestalo bavit a ve chvíli, kdy jsem se věnoval kormidlovaní lodi, mě prostě ze zadu zabil, poklady vyházel do moře a odpojil se ze hry. Celá hodina hraní tak byla nenávratně ztracená. Jindy se zas stane, že cizí hráč infiltruje Vaši loď a zabije Vás. Pak už si jen počká, až se na lodi znovu objevíte a zabije Vás znovu. A znovu. A znovu. Nechápu, proč se Rare nutně museli vydat svojí vlastní cestou a proč se alespoň v něčem neinspirovali u jiných her. Snad každá podobně koncipovaná hra má jak PvE, tak PvP složku hry a je jen na hráčích, jak si jí chtějí užít. V Sea of Thieves bohužel platí, že kdo hraje sám, je jen kapkou v moři a jakákoliv konfrontace s cizí, větší posádkou končí smrtí. Hra ani není schopná filtrovat a spojovat hráče podle velikosti jejích lodí. Neexistuje tu nic jako batoh, i malé trofeje musíte jak blbec nosit po jedné.

Veškeré peníze, které si plněním úkolů vyděláte, můžete utratit pouze za kosmetické předměty. Nějaký ten kabát, dřevěnou nohu, klobouk. V obchodech neexistuje ani tak triviální funkce, jako ukázka toho, jak bude nový kousek Vaší garderóby na Vás vypadat, takže kupujete tak trochu zajíce v pytli. To že předměty nemají na hraní vliv je Vám už asi jasné. Takže ani ten nejdražší, zlatem a drahokamy vykládaný meč nebude silnější, než ten zubatý, co máte od začátku. Motivace pro vydělávání peněz je tu tak skoro nulová. 

Abych celou recenzi jen nehanil a nekritizoval, necháme si nakonec technické zpracování. Přátelé, tohle je jedna z nejkrásnějších her. Ne snad technologicky nejpokročilejších, to ne. Scenérie, které hra dokáže vykouzlit, jsou neuvěřitelné. Západy a východy Slunce jsou něčím nezapomenutelným, a moře? Moře je nejdokonalejší, jaké jste kdy v jákékoliv hře mohli vidět. Však ho také generuje bájný cloud. Výsledek je ale skutečně úžasný, oceán je živý, reaguje správně na každou změnu počasí a jen prostá plavba po něm je zážitek. Škoda pak jen, že ostrovy jsou poměrně generické, bez nějakých dominant, zřícenin, nebo čehokoliv, co by stálo za objevení. Hra šlape jak má, na konzoli Xbox One X dokonce v nativním 4K. A to celé bez jakýchkoliv propadů fps.

Souhrn

Sea of Thieves je asi dokonalou ukázkou toho, jak zabít slibný koncept. Hra je pustá, prázdná. Úkoly se po krátkém čase stanou repetivními a neodměňujícími. Kosmetické předměty jsou jen na okrasu, hra postrádá nějaký hlubší smysl. V jednom hráči funguje jen jako levná cestovka po Karibiku, o trochu větší zábava přijde až při hraní s kamarády. Snad i celá recenze ve Vás nechala dojem, že jde, ve skrze, o průměrnou hru a zachraňuje to snad jen pěkný vizuál. Bod navíc v konečném hodnocení je jen za to, že Rare snad nejsou úplně padlý na hlavu a ví, že v aktuálním stavu nemohou hru nechat dlouho. Podobně při vydání zpackaných her už tady v minulosti pár bylo a já pořád, i když možná naivně věřím, že za pár měsíců bude i ze Sea of Thieves hra, kterou bude mít člověk chuť hrát, aktuálně ale nejde hru nijak zvlášť doporučit. I když, těch 150 korun v Game Passu je asi adekvátní cena.

Hodnocení: 6/10