Star Wars: Battlefront - Recenze

Pamatujete si ještě to facku-chtivé prodání Lucas Arts společnosti Disney? Určitě ano. Přeci jenom to hráče z celého světa stálo hru Star Wars 1313, která, uznejme všichni, vypadala naprosto famózně. Disney tedy pohřbilo jeden výtečný titul, ale vzhledem k tomu, že značka jako Star Wars má obrovský potenciál, tak si rozdělila práva na videoherní adaptace s vydavatelským kolosem Electronic Arts. EA tak dostala možnost vzkřísit k životu jednu sérii, která snad už nedoufala ve své znovuzrození. Pochopitelně řeč je o sérii Star Wars Battlefront, jejíž druhý díl vyšel tuším někdy v roce 2007 a od té doby nic. Dokud se pokračování nechopilo studio DICE, které pod záštitou EA, toužilo vytvořit ten nejlepší díl, který kdy v rámci série vyšel. Ambice byly obrovské a první trailer by z této hry by jste téměř nerozeznali od filmu a aby toho nebylo málo, tak celý trailer byl vytvořen v in-game enginu. Trailer měl tak nastínit celkový vzhled hry, jenže nás hráče nezajímá jen krásný přebal, ale také obsah. Tudíž jsem se hře podíval na zoubek.

Myslím si, že je vhodné začít tím, že hra je striktně cíle na multiplayer. Ve hře se sice nachází mod pro single player, jenž je nazván jednoduše Mission, ale není to nikterak velký mod a ukrývá v sobě pouze tři režimy z nichž jeden je tréninkový. Tedy defakto jsou tam režimy dva a to Survival a Hero Battle. V Hero Battle jsou navíc dvě verze též mapy s tím, že jsou lokality celkem čtyři. První variantou je souboj rebelů s Impériem a vy se ocitnete v roli jednoho z vojáků té či oné strany. Následně je pak nutné získat 100 bodů, aby jste zvítězili. Druhá varianta je tedy podobná, opět se utkávají dvě strany, ale vy jako hráč se vcítíte do role jednoho z hrdinů, či záporáků, podle toho jakou stranu si zvolíte. Tento režim je možné hrát i s kamarádem, kdy každý z vás stojí na jedné ze stran a bojujete proti sobě s přispěním vojáků řízených AI. Druhý režim si všichni mohli vyzkoušet v betě, která proběhla minulý měsíc, tedy Survival. Ten je adaptací na režim horda z jiných her. Budete tedy čelit patnácti vlnám v různé intenzitě síly nepřítele a cíl je jednoduchý, přežít. Tento režim je možný hrát stejně jako předchozí na čtyřech prostředích, jenž jsem zapomněl konkretizovat, tak to udělám nyní. Jedná se o Tatooine, Hoth, Solust a Endor. Ve všech případech se jedná o stejné lokality, což je poněkud škoda, jelikož v multiplayeru cykluje mnohem více variant herních map v daných lokacích, avšak v singleplayeru se objevuje pouze jedna mapa k dané lokaci. To je jedním slovem, MÁLO. Jinak i v tomto režimu můžete hrát s kamarádem, tentokrát jako parťákem, jenž se vám pokusí dopomoci k vítězství. A dokonce je možné hrát tento režim na jednom guači s rozdělenou obrazovkou a za to si hra zaslouží jednoznačně potlesk. K hraní tohoto modu je upřímně řečeno nutná motivace. Tu by měly vzbuzovat challenge k daným mapám, ale většinou se jedná o ty samé. Dohraj hru na tu a tu obtížnost, dokonči hru v tom a tom časovém limitu, nebo neztraťte během hry jediný život. Je to poměrně jednoduchý princip, ale pro lovce achievementů je to opravdová výzva. Upřímně misi na obtížnost Hard je velmi těžké dokončit i ve dvou lidech.

Jestli mám být zcela upřímný, tak na hře je jedna věc, která mi vyrazila dech a z níž mi čelist padala až na podlahu. Řeč je o audiovizuální stránce hry. Nemohu si pomoct, ale hra vypadá opravdu nádherně a to ve všech možných směrech. Taková procházka lesy na měsíci Endor byla pro mě nejsilnějším herním zážitkem vůbec. Přisel jsem si, že se na daném místě opravdu nacházím, ale podobné pocity jsem měl i z ostatních lokalit ve hře. V tomto ohledu vytvořili DICE něco nevídaného a za to jim patří mé díky. Když si k tomu přidáte naprosto stabilních 60fps, pak už vás ve hře opravdu nic neruší. Prostředí lze celkově využívat jako možnou výhodu. Pokud například hrajete za rebely a nacházíte se na Endoru, pak vaše uniforma vás může skrýt před zraky nepřátel a vy máte větší šanci na jeho zneškodnění a naopak to funguje na Hothu. Zde má zase výhodu Impérium, tedy také záleží jaký režim hry hrajete a jakou mapu v dané lokaci, ale bílá brnění na bílé ploše mluví sama za sebe. Výtečná je celková atmosféra daných klání, kdy vše kolem navozuje pocit, že jste součástí nějaké bitvy, ať už to jsou výbuchy, či nazvučení celé scény.  Vizuál je tedy náramný, ale nebyl by nic platný kdyby audio stránka zaostávala. Naštěstí nezaostává v žádném ohledu, je naprosto autentická s filmovou předlohou a pokud jste fanoušky Hvězdných válek, pak budete v sedmém nebi. A věřte, že já fanoušek rozhodně sem. A i když mi ve hře chybí i nějaká ta kampaň a že by se tedy dala udělat pěkná, tak u hry trávím většinu volného času. To mluví myslím samo za sebe. Možná si myslíte, že hru vidím přes příliš růžové brýle a hra je například šíleně zabugovaná. No asi vás zklamu, není. Hra je v tom čím je naprostým mistrem.

A teď k hlavní náplni hry. Čímž je multiplayer. Ten je složen celkově z devíti režimů, což je řekl bych celkem úctyhodné číslo a dokonce je každý režim svým unikátem, i když vlastně v některých případech se jedná o variace na známé režimy z jiných her, jenže v tomto případě vás hra natolik pohltí, že na nějaké jiné hry absolutně zapomenete. Navíc se hned v základní hře budete prohánět po dvanácti mapách, které jsou velice variabilní a velmi věrné svým filmovým předlohám. Za základní režim bych považoval nejspíše režim Blast, kdy jeho princip je jednoduchý. Porazit nepřátelský tým, čehož se dosáhnete pokořením 100 zabití. Za velmi povedený bych považoval rovněž režim Walker Assault, který má většinou stanoven určitý cíl, který je třeba splnit. V mezidobí jsou pak oba týmy pověřeni svými úkoly, které je třeba plnit, takže zapomeňte na bezhlavé střílení soupeřů, tady je třeba týmové spolupráce. V případě tohoto režimu je možné využívat i těžkou bojovou techniku, ale k tomu je zapotřebí sebrat speciální Coiny, které vám umožní tuto techniku povolat. Je to sice zvláštní způsob zahrnutí těžké techniky do hry, ale záhadným způsobem to funguje. No pak tu máme režim Dropzone, který po Walker Assaultu byl druhým režimem, který jsme měli možnost vyzkoušet již v betatestu. Jde v podstatě o variaci na režim Dominition, ale zde nemáte tři konkrétní stacionární body, ale je nutné zabírat a po určitý čas udržet záchranné moduly, které dopadají na mapu ve zcela náhodných lokalitách. Jedná se o poměrně zábavný režim, který vás v podstatě dokáže provést veškerými zákoutími herní mapy.

Můj favorit je tedy Fighter Squadron. Zde zapomeňte na splašené pobíhání po herní mapě. V tomto režimu se bojuje na obloze. Vzhledem k tomu, že všechny stíhačky mají kompletně vymodelovaný kokpit, tak jsem si souboje ve stíhačích opravdu užíval nehledě na zvolenou stranu, i když X-Wing je X-Wing. Zajímavý je i režim Heroes vs Villains. V tomto režimu se střetne pouze 6 hráčů s 6 na opačné straně a tři z nich jsou vždycky určeni jako hrdinové, či záporáci. Hraje se na pět vítězných kol, kdy kolo končí v případě, že jsou všichni tři hrdinové/záporáci po smrti. Hráči se pak ob kolo střídají v tom, kdo se ujme role těchto význačných postav hvězdných válek. Pokud jste u multiplayerových stříleček fandy režimu Capture the Flag, pak pro vás je zde režim Cargo. V tomto režimu se opět utká na bitevním poli celkem dvanáct hráčů a cílem každého z nich je ukrást tomu druhému jeho náklad, ale pozor není nutné mít bránění náklad na své základně, aby se vám přičetl bod za úspěšnou loupež. Uff, už se v těch režimech pomalu ztrácím, ale stále nejsme u konce. Tedy jsme u předposledního tím jest Droid Run. Opět se dá mluvit o variaci na režim Domination, jelikož vaším cílem je zabrání a tří GNK Droidů, kteří se různě potulují po mapě. Režim vypadá poměrně snadně, ale zjistil jsem, že bez komunikace s ostatními hráči, je úspěšnost velmi malá. No a nyní poslední režim, tedy Hero Hunt. Tak měl někdo z vás rád hru Evolve? Jelikož tento režim je unikátní v tom, že jeden hráč tu stojí proti sedmi. Onen jeden hráč bude zvolen do role hrdiny, či záporáka a ostatní budou vojáky protichůdné strany a jak je to dál asi všichni tušíte. Zde můžete vidět, že režimů v rámci multiplayeru je opravdu hodně a vlastně jsem ještě nepopsal veškeré prvky hry, ale na ty se podíváme nyní.

Posledním prvkem celé této hry je úprava vaší postavy, tedy spíše postav. Přeci jenom jsou zde dvě strany, které spolu bojují. Tudíž pro každou stranu je třeba mít svého bojovníka. Sice si můžete nechat ty defaultně nastavené, ale to by přec nebylo ono. Takže na obou stranách si můžete vybrat svého vojáka z několika různých druhů vzhledů a dokonce i ras, či tříd podle hodností. Jediné, co k takovému výběru nové postavy potřebujete je dosažení potřebné úrovně v multiplayeru a dostatečný kredit. Oboje získáváte hraním v multiplayerovém režimu. Tedy kredity je možné získat i v rámci singleplayerových misí, ale za ty bohužel nezískáváte úrovně ani zkušenostní body. To samé se vlastně týká i dalšího vybavení a zbraní. Ty jsou taktéž odkázány na patřičný stupeň úrovně a kredity. Takže vlastně nestačí pouze stoupat po rankách, ale je nutné mít i nějaké ty peníze po kapsách. No ani kuře zadara nehrabe, že. Naštěstí mohu říci, že dostupných zbraní je více, než bylo v betě. Myslím, že je jich celkem kolem dvanácti základních, ale v rámci dalšího vybavení je zde ještě spousta dalších zbraní, vedle nichž jsou pak i různá vylepšení například iontové, či mrazivé střely, atp. Nechybí ani spousta variant na výbušniny. Jo jak ty exploze v této hře vypadají nádherně. To pak máte chuť ty granáty házet jen tak. To byl samozřejmě vtip.

V předchozích odstavcích jsem se několikrát zmínil o hrdinech, či záporácích. Ti mají v této hře své právoplatné místo, jelikož upřímně bez nich by to asi nebylo úplně ono. Každý z hrdinů pak disponuje třemi unikátními schopnostmi a co je hlavní jsou jejich útoky jsou silnější, než u klasických jednotek a navíc o něco déle vydrží. Ve hře tak dostanete možnost zahrát si na straně hrdinů například za Hana Sola, Luka Skywalkera, či jeho sestru Leiu. Na opačně straně barikády pak stojí Bobba Fett a Darth Vader v čele s Darth Sidiousem, chcete-li Imperátorem. Hraní za hrdiny je specifické ještě v jedné věci a to, že není možné u nich přepínat mezi pohledem z první a z třetí osoby, všichni hrdinové se ovládají z třetí osoby. Jinak v ostatních případech máte možnost volby. Vzdušné bitvy mají pak také své hrdiny, tedy konkrétně se jedná o Millenium Falcon a Bobba Fettovu bitevní loď. Pokud jich je ve hře více, tak jsem na ně bohužel zatím nenarazil. Také mi ve výběru hrdinů chybí například Chewbacca, který mi přijde jako poměrně významná postava, nehledě na C-3PO a R2D2, jenž by asi v boji uplatnění neměli, ale potkat je ve hře by také nebylo na škodu. O absenci kampaně jsem také mluvil, což mě také mrzí. A ve Fighter Squadron postrádám například souboj o Hvězdu smrti. Či celkově vesmírné souboje, ale snad to bude napraveno v DLC, která se ani Battlefrontu nevyhnou a to i přes to, že vývojáři prve říkali, že Star Wars Battlefront vyjde kompletní. No sliby chyby. Nebo možná s tím má co dočinění fakt, že hru vydává EA, ať je to jak chce, tak stále se jedná o zklamání. Tedy, alespoň po této stránce.

Gameplay Xbox One

Celkové zhodnocení

Star Wars Battlefront je velkolepý návrat na herní scénu. Přináší velmi poutavou multiplayerovou akce, které vévodí bezkonkurenční audiovizuální stránka. Hratelnost je velmi svižná a vše funguje jak má a to si u kvality dnešních tří áčkových her zaslouží jednoznačně obrovský potlesk pro DICE. Tato hra dělá to, k čemu je vytvořena naprosto bez chyby. Nabízí široké množství herních módů a nechybí ji ani zjednodušený singleplayer, jenž je možné hrát dokonce v režimu dělené obrazovky. Menší zklamání se týká jistých částí obsahu, který spoustě hráčů předchozích her bude chybět, i již několikrát zmíněná kampaň, či vesmírné bitvy. Ovšem klady ve značné míře převyšují zápory, kterých vlastně moc není. A pro fandy Hvězdných Válek je tato hra naprostou povinností.

Hodnocení: 8/10