Kdyby se mě někdo zeptal, jaký typ závodních her mám nejraději, tak mu jednoznačně odpovím, že rally. Už od mala jsem hrával prakticky každý díl Colin McRae Rally, i legendární simulaci v podobě Richard Burns Rally, jehož jsem se z nutnosti naučil hrát na klávesnici (Jo opravdu to jde), kupoval jsem potají časopisy o Rally, kdy jsem obětoval kapesné na svačinu do školy. Postupem let jsem toho nahrál hodně a sledoval, jak se kdysi legendární Colin McRae Rally stávalo Dirtem, až spadlo do prachpusté arkády, z níž se zvedlo díky kořenovému návratu Dirt Rally. Vedle znovuzrozeného Dirtu od Codies, tu už řadu let koexistuje série WRC: Fia World Rally Championship, tedy oficiálně pokřtěný titul společností FIA. A my se právě poslednímu kousku z této série budeme dnes věnovat a podíváme se mu pod kapotu. WRC 7 je totiž třetím dílem, který v této sérii vyvíjí studio Kylotonn Racing, jenž nahradily tehdejší vývojáře v Milestone srl. Už předchozí dva díly ukázaly, že Kylotonn se opravdu snaží tuto sérii zlepšovat a myslím, že sedmička se opravdu stala jejich šťastným přelomem.

Sedmička je nejspíše opravdu šťastné číslo, jelikož WRC 7 má mezi svým předchozím dílem a sebe samou propastný rozdíl a to co se týče hlavně vizuálu, designu tratí a samotném chování vozidel. Poprvé po těch letech, co recenzuji sérii WRC jsem si opravdu řekl, že tahle hra konečně nepůsobí zastarale. Okolí tratě je vždy pokryto bujnou vegetací, tedy pochopitelně v závislosti na prostředí. Různá zábradlí, malé keře, cedule, to nic už není statickým nehnutelným objektem, vše lze porazit, srazit, zkrátka přejet se vší parádou.

Což má jeden další následek. Zábrany nejsou již takovou ochranou proti penalizaci za sražení diváka. Už je opravdu nutné se snažit držet na trati a nespoléhat na to, že postavené železné zábradlí zastaví váš vůz na místě, protože nezastaví. A že udržet se na trati nebude tak snadné jako tomu bylo minule. Zapomeňte na šotolinové dálnice. Ty vystřídaly klasické lesní a polní cesty, jež navíc nejsou jen rovné a sem tam s nějakým obloukem, ale nyní obsahují i řadu nerovností, děr a dalších nešvarů, které se vám pokusí jízdu znepříjemnit. Celkově nový díl vypadá po vizuální stránce poměrně k světu a v některých případech jsou scenérie detailnější a plnější, než v případě posledního Dirt 4.

Technicky se také nejedná o žádný polotovar. Hra už před samotným vydáním běžela naprosto plynule, žádná trať nezpůsobovala propady snímkování a zároveň vývojáři docílili i chodu v 1080p, což je rozhodně plus. Sice hra oproti konkurenci jede stále jen 30fps, ale zato je to skálopevných 30 fps. Takže nějaké narušování poposekáváním nehrozí. Nazvučení vozidel je také na velmi dobré úrovni, jistě nikdy to nebude 1:1 ku reálným předlohám. Nějaké ty zvuky se blbě zaznamenávají, ale již to nepůsobí jako vysavač na projížďce a to mě prostě baví. První momenty v tomto díle série byly opravdu ve skrze pozitivní a je radost sledovat, jak vývojáři konečně sérii někam posouvají, jelikož dlouhou dobu přešlapovala na místě.

Řadu z vás bude jistě zajímat jak je to s fyzikou a samotnou hratelností. V první řadě musím říci, že možností nastavení vozidla poněkud ubylo. Nyní lze jen zapnout pomoc při řízení, případně při brzdění. Rozdíly jsou však mezi zapnutými asistencemi poměrně razantní. Abych se to pokusil vysvětlit. Tak pomoc při brzdění je jakési zapnuté ABS a systém vám ještě pomáhá přibrzďovat, ale neznamená to, že za vás bude šlapat na brzdu v tom plném slovasmyslu. Zapnutá asistence řízení vám pak znamená zapnutou kontrolu stability a trakce, což je ideální při hraní na gamepadech. Řeknu hned proč. Vozidlo je těžké udržet na trati, pokud máte veškeré asistence vypnuty, tedy hlavně co se týče samotného gamepadu. Tady je opravdu nutné využívat volant a mít i něco natrénováno. Vozidlo opravdu reaguje na každou nerovnost na cestě a špatné sešlápnutí brzd, či nevhodného přidání plynu může znamenat vaši cestu mimo trať, či pěkné rozkolíbaní auta, jež většinou končí kotrmelci či pěknými hodinami. Proto na gamepadu je vhodné mít zapnuté alespoň asistence řízení, které jsou zase problémem při hraní na volantu. Osobně asistence pro brzdění je lepší nechat vypnuté. Celkově nevím, k čemu tam ta možnost zapnutí je. Je možné, že někdo nemůže ta vozidla na nerovných šotolinových cestách uřídit, ale pak by asi bylo vhodné, aby tento typ her nehrál. Já sem musel střídat nastavení podle možností. Na volantu bez asistencí a na gamepadu bylo dobré mít kontrolu trakce a stability zapnutou a i tak se vám nejednou auto vymkne kontrole. Osobně jsem i po této stránce s možnostmi WRC 7 spokojen. Je přístupná prakticky všem typům hráčů. Jistě králem pořád zůstane Dirt Rally, ale nové WRC se již nemá zase tolik za co stydět, pokrok je totiž poměrně znatelný.

Základní stavební kámen bychom tedy měli, jak je to s obsahem na něm? Tady se naproti tomu od šestého dílu moc nezměnilo. Prakticky nic. Stále je tu několik sólo režimů, kterým pochopitelně vévodí velmi dobře zpracovaná kariéra, v níž může strávit hodiny a hodiny času. Tedy asi tak jako já. Jenž už jede druhou sezonu v královské třídě WRC. Jako standardně budete začínat v Juniorské rally a podle vašich úspěchů budete dostávat nabídky do vyšších soutěží. Jde o stejný princip, jenž tu byl několikrát předtím. Akorát nově můžete sledovat, co se o vás píše v novinách, nebo jaké tweety o vás píší jiní jezdci. Dalšími solo režimy jsou pochopitelně Quick Race, tedy klasika vyber vozidlo, trať, podmínky a jeď. Vlastní šampionát, což je akorát o tom, že si zvolíte pořadí a počet jednotlivých rally a vezmete na projížďku skutečné jezdce, pokud jste hru předobjednali je možné tohle celé odjet i s vozem značky Porsche. Je to jediné vozidlo s náhonem na zadek, jenž jede v soutěži s vozy z loňské sezony, a není úplně snadné s ním vyhrávat na šotolinových površích, ale je to prostě něco jiného.

Pochopitelně nemůže chybět ani multiplayer, jenž je tu ve třech, prakticky ve čtyřech režimech. První je online klání, kde budete v reálném čase soupeřit s jinými hráči ve všech dostupných tratích a třídách. Pak jsou tu dva lokální režimy, Horké křeslo a split-screen. Je velmi dobré, že hra neustoupila split-screenu, tedy rozdělené obrazovce, a nechala i možnost střídavého hraní pro více hráčů u jedné konzole. No čtvrtým, dá se říci, online režimem jsou challenge, ty se zobrazují vždy v hlavním menu hry a jsou časově omezené. Během této chvíle můžete na dané trati soupeřit s hráči z celého světa a poměřovat svoje časy. Mě se podařilo na RZ v Monte Carlu dosáhnout 30tého nejrychlejšího času mezi všemi a to je pro mě relativně úspěch. I když to bylo odjeto právě na gamepadu. Každopádně tento režim je jedním z poměrně silných držáků vyvolávající touhu se neustále zlepšovat. Trať můžete prakticky jezdit v jejím časovém okně do zblbnutí, takže nějaké to zlepšení času se dozajista objeví.

Co k novému dítku Kylotonn Racing říci na konec? Je nutné pochválit snahu vývojářů hru neustále posouvat dál. Ta snaha je cítit z každého vydaného kousku. Letos se jim to dokonce povedlo bez technických potíží, takže za mě osobně bod k dobru. Hra je mnohem komplexnější z hlediska Rychlostních zkoušek, i samotné hratelnosti. Z vizuální stránky je taky konečně na co se dívat. Nejedná se o planinu s několika stébly trávy, jako tomu bylo v loňských ročnících. Tady je opravdu nutné říci, že letošní díl je v rámci celé série opravdu tím nejlepším a nejprogresivnějším a to je faktem. Podle všeho je hra už nyní upravena pro Xbox One X, takže by v den vydání konzole měla nabídnout hra ten nejlepší konzolový herní zážitek. Co vše bude vylepšené je ale zatím do 7.11 ve hvězdách.

Celkové zhodnocení

WRC 7 znamená pro sérii blýskání na lepší časy. Hra konečně představila komplexní tratě, patřičně upravený vizuál a vylepšený jízdní model. Nestačí to ještě na krále Dirt Rally, ale není se ani za co stydět. Sedmička je pro sérii opravdu šťastným číslem a vypadá to, že vydavatel BigBen udělal dobře, když zkusil vyměnit vývojářské studio dělající na této sérii. Kylotonn Racing si dávají na sérii opravdu záležet a osobně doufám, že budoucí díl toho bude opravdu dalším hmatatelným důkazem.

Hodnocení: 8/10